Spolumajitel chce vypnout vodu v rodinném domě - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 21. leden 2015
2000 jsme s kamarádem koupili rodinný dům. Každý vlastní ideální polovinu. On bydlí v přízemí, já bydlím v prvním patře. Společně jsme zařídili přípojku vody. Nemovitost má 1 vodoměr, ten je umístěn v přízemí a já k němu nemám přístup. Fakturace přichází na jméno bydlícího v přízemí. Máme spory ohledně spotřeby vody, máme podružný vodoměr, přesto nejsme schopni se dohodnout.
Spolumajitel trvá na tom, abych mu platil spotřebu, která neodpovídá mnou naměřenému množstvím bez toho, aby mi umožnil přístup k vodoměrům v přízemí.) Nyní mi oznámil, že 01/2015 bude pracovat na směny a nebude moc doma, proto aby voda nezamrzla ji vypne před hlavním vodoměrem (kam já nemám přístup), tím mi zastaví přívod vody. Pokud chci vodu mám si nechat udělat vlastní vodovodní přípojku. Může mi vodu takto vypnout? Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Zamýšlený postup druhého spoluvlastníka domu lze v každém případě označit za protiprávní. V této souvislosti je na úvod vhodné připomenout několik základních zásad podílového spoluvlastnictví:
- vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku),
- každý spoluvlastník má právo k celé věci, toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 občanského zákoníku),
- podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122/1 nového občanského zákoníku).
V žádném případě Vám tedy druhý spoluvlastník nemůže bránit v přístupu k vodoměru, neboť tento vodoměr je předmětem Vašeho vlastnického práva ve zcela stejné míře. Skutečnost, že druhý spoluvlastník obývá spodní část rodinného domu, ho k této části domu nijak zvlášť neopravňuje, neboť předmětem spoluvlastnictví je rodinný dům jako celek, není tedy mezi jednotlivé spoluvlastníky rozdělen např. dle poschodí či jiným způsobem.
Co se týče správy společné věci, platí dle § 1126 občanského zákoníku, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku), v případě rozdělení domu na ideální poloviny pak samozřejmě tato většina hlasů představuje de facto 100% hlasů, neboť jedinou myslitelnou většinou jsou dva hlasy. Rozhodnutí o správě společné věci má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (o neodkladnosti rozhodnutí druhého spoluvlastníka při zavření vody však ve Vámi popsaném případě nelze uvažovat).
Nejsou-li spoluvlastníci z nějakého důvodu schopni se na správě společné věci dohodnout, je kterýkoli z nich oprávněn se v této věci obrátit na soud. Dle § 1139 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se rozhodnutí soudu některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Budou-li proto přetrvávat spory mezi Vámi a druhým spoluvlastníkem, budete oprávněn se obrátit na soud s návrhem na uspořádání spoluvlastnických vztahů. Pokud by Vám druhý spoluvlastník skutečně zavřel vodu, bylo by možné uvažovat rovněž o podání žaloby na ochranu Vašeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku). Rozhodnete-li se v této souvislosti obrátit na soud, doporučuji Vám využít služeb advokáta: