Nedohledatelný spolumajitel pozemku - jak rozdělit pozemek a zrušit spoluvlastnictví?

Je úřady po celou dobu nedohledatelná (ačkoliv je včetně adresy uvedena v katastru) a o pozemky se nikdy nestarala (placení daně, sečení trávy, jednání s úřady). Pozemky jsou už po léta ústní dohodou dvou známých spoluvlastníků rozděleny a rozdílně zhodnoceny (vysazené stromy, srovnaný terén, přívod inž. sítí). Já a druhý spoluvlastník se o pozemky staráme, platíme daň a chceme pozemky vhodně rozdělit - výstavba RD, popř. část prodat - tzn. chceme jasně určit, který pozemek kdo vlastní, je zde shoda v návrhu nového rozparcelování ale není třetího spoluvlastníka. Jaký postup doporučujete? Zejména, když je nutné pozemky účelně rozdělit, tzn. na 3 rozměrově stejné díly, nikoliv ale stejné tvarem. Komu připadne a jak bude určen podíl nedohledatelného spoluvlastníka, lze jej odkoupit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Zahájení dědického řízení:
Je-li Vám známo, že francouzský spoluvlastník již nežije, je namístě iniciovat zahájení dědického řízení, v jehož rámci by byly spoluvlastnické podíly na jednotlivých pozemcích zahrnuty do pozůstalosti a přešly by na nového vlastníka.
Dle § 74/2 zákona o mezinárodním právu soukromém platí, že jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně. V tomto ohledu bude k zahájení dědického řízení příslušný okresní soud dle místa, kde se předmětné pozemky nacházejí.
Dle § 78 zákona o mezinárodním právu soukromém připadnou zůstavitelovy věci a práva (tedy i pozemky, resp. spoluvlastnické podíly na pozemcích) umístěná na území České republiky České republice, jestliže není žádný dědic; rozhodnutí o tom přísluší do pravomoci českých soudů.
Pro zahájení dědického řízení je samozřejmě zapotřebí, aby bylo úmrtí zůstavitele doloženo (zpravidla se činí prostřednictvím úmrtního listu) ; nemáte-li možnost úmrtí francouzského spoluvlastníka nijak prokázat, bude zapotřebí (před zahájením dědického řízení) iniciovat prohlášení francouzského spoluvlastníka za mrtvého.
Dle § 39 zákona o mezinárodním právu soukromém může český soud prohlásit cizince za mrtvého s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice. Ve věcech prohlášení za mrtvého použije český soud vždy českého hmotného práva. Hmotným právem je v této souvislosti myšlen zejména § 71/1 občanského zákoníku, dle něhož prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti (to však pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem).
Proběhne-li dědické řízení úspěšně, lze předpokládat, že spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích připadnou do vlastnictví České republiky. V takovém případě bude dále možné jednat (např. o odkupu spoluvlastnických podílů) s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových: http://www.uzsvm.cz/
2/ Opuštěná nemovitá věc:
Dle § 1045/2 občanského zákoníku platí, že opuštěná nemovitá věc (resp. opuštěný spoluvlastnický podíl na nemovité věci) připadá do vlastnictví státu. Nemovitá věc se považuje za opuštěnou, pokud její vlastník nevykonává vlastnické právo po dobu deseti let (§ 1050/2 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že desetiletá lhůta počne běžet nejdříve od 1. 1. 2014 (tzn. od nabytí účinnosti občanského zákoníku), jak vyplývá z § 3067 občanského zákoníku, jeví se zahájení dědického řízení (odpověď ad 1/ výše) jako vhodnější varianta řešení Vámi popsaného problému.