Vyvlastnění hrobu ve válce - nárok darování hrobu zdarma od města, obce původnímu majiteli
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 27. červenec 2015
V roce 1936 zakoupila naše rodina hrob na Olšanských hřbitovech. Když zemřel v roce 1979 otec, sdělila nám hřbitovní správa, že se bude naše oddělení rušit a bude nahrazeno parkem a obchodním centrem. Proto zde byl vyhlášen zákaz pohřbívání. K likvidaci ale nedošlo. Sekce byla průběžně neudržovaná a zdržovala se v ní různá individua.
Z hrobu byly postupně ukradeny veškeré bronzové plastiky a příslušenství. Nyní jsme se dozvěděli, že se hroby budou prodávat. Jednali jsme proto se hřbitovní správou, která nám však hrob prodala zpět dle námi hrazeného odhadu. Hrob nám byl vyvlastněn po roce 1948, a proto nám měl dle našeho názoru být bezúplatně předán do našeho vlastnictví. Takto si kupujeme náš hrob vlastně po druhé za odhadní cenu + DPH. Při tom to byla hřbitovní správa, která zrušila nájemní vztah a zabránila nám tak kontinuální využívání našeho majetku, při čemž se o hrob a jeho okolí vůbec nestarala. Jak máme docílit, aby byla zrušena kupní smlouva 6/2015 a hrob byl převeden bezúplatně do našeho vlastnictví? Děkujeme, Novákovi
ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu zmiňujete "zakoupení hrobu", předpokládám, že o skutečné zakoupení hrobu (tzn. části pozemku) nešlo. Dle současné (i předchozí) právní úpravy je možné hrob (resp. hrobové místo) užívat, a to na základě nájemního vztahu (dříve ve formě zapůjčení). To, co jednotliví nájemci hrobových míst na veřejném pohřebišti vlastní, se zpravidla nazývá hrobovým zařízením (např. náhrobek, deska, sochy, plastiky apod.).
Pokud Vám bylo hrobové zařízení po roce 1948 zkonfiskováno, bylo možné zažádat o jeho navrácení dle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (zák. č. 403/1990 Sb. , v platném znění). S ohledem na značný časový odstup se však domnívám, že Vaše právo na vrácení zkonfiskovaného hrobového zařízení již zaniklo (§ 19 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd). I přesto Vám však doporučuji obrátit se s dotazem na konkrétní zkonfiskovaný majetek (včetně údajů o jeho konfiskaci) na Ministerstvo financí, které je v této oblasti příslušným státním orgánem:
http://www.mfcr.cz/
Z tohoto důvodu přešlo vlastnické právo k hrobovému zařízení skutečně na správu veřejného pohřebiště a Vámi uzavřená smlouva je proto platná.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že dle § 24 vyhlášky o pohřebnictví (vyhl. č. 47/1966 Sb. , platné do 1. 4. 1988) platilo, že:
- nevyhovuje-li pohřebiště zdravotnímu nebo jinému obecnému zájmu, místní (městský) národní výbor zakáže pohřbívání na něm, anebo pohřebiště zruší;
- hřbitov lze zrušit teprve po uplynutí tlecí doby (tlecí doba činila dle této vyhlášky minimálně 10 let) od uložení posledního mrtvého; k účelům, při kterých je zapotřebí terén prohloubit, lze zrušeného hřbitova použít až po uplynutí 20 let od posledního pohřbu; přijde-li se přitom na ostatky, uloží se do země na vyhrazeném místě nebo se zpopelní;
- popelnice ze zrušeného pohřebiště, o jejichž nové uložení se pozůstalí přes upozornění nepostarali, přenesou se na jiné pohřebiště, a jestliže již uplynula doba, na kterou bylo místo propůjčeno, otevřou se a popel se smísí se zemí;
- náhrobky, které ti, jimž bylo propůjčeno místo pro hrob nebo pro popelnici, neodklidí ze zrušeného pohřebiště do 6 týdnů po upozornění, odklidí a uskladní správa pohřebiště na náklad jejich vlastníků;
- jde-li o obecný zájem hodný zvláštního zřetele, lze po provedeném převozu ostatků na jiný hřbitov zrušit hřbitov také před uplynutím tlecí doby od uložení posledního mrtvého; u hrobů, kde tlecí doba neuplynula, je nutno převézt i příslušenství hrobu (pomníky, kříže, obrubníky apod.) ; náklady spojené s předčasným zrušením hřbitova nese organizace, v jejímž zájmu byl hřbitov zrušen.