Společné bydlení partnerů 5 let a déle - odpovědnost za dluhy a rozdělení společně nabytého majetku

Ale poté jsem musel veškeré další práce a materiál financovat já, protože přítelkyně ještě studovala a poté neměla práci. Něco jsem utáhl z platu, ale na zbytek jsem si musel vzít různé půjčky a úvěry cca 500.000 Kč. V současné době už dlužím cca 250.000 Kč, protože jsem za 6 let polovinu splatil z vlastních finančních prostředků. V současné době je spodní část domku spravená a vybavená k bydlení.
Přítelkyně mi 05/2015, řekla že se mám odstěhovat a na nic z domku nemám nárok, jen na to, na co mám účtenku. Jenomže v době oprav jsem vše bral za hotové a učtenky nebyly na jméno. Ptal jsem se známých a ti mi říkali, že pokud žijeme ve společné domácnosti déle jak 5 let, tak se dosažený majetek a dluhy dělí napůl. Jenomže nevím jestli je to pravda a jestli je v tom zohledněna i naše 3letá dcera o kterou jsem se staral více já, protože přítelkyně 2012-2015 podniká při mateřské a bývá celé dny v práci až do 1 hodiny ranní. Tím pádem vydělává vetší peníze než udává na daňovém přiznání a nechce mi nijak finančně pomoci ve splácení dluhů. Chtěl bych dceru do své péče, protože kvůli práci ji teď hlídává babička (její maminka) a nemá na ni čas, jen nevím co mohu použít a co vše musím dokázat a jakým způsobem, abych mohl požádat o svěření do péče. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V první části se budu věnovat problematice investicí do cizí nemovitosti. Vy jste se souhlasem vlastníků nemovitosti provedl určité rekonstruKční práce a investice do jejich majetku. Z jejich strany tak došlo k bezdůvodnému obohacení. Mohl jste se tak dožadovat vydání bezdůvodného obohacení, a to v promlčecí době podle § 107 občanského zákoníku (tehdy platného), tedy dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na jeho úkor obohatil, nejdéle však za tři roky ode dne vzniku bezdůvodného obohacení, ve Vašem případě pravděpodobně od dokončení rekonstruKčních prací, nebo od dokončených částí rekonstrukce. Prokázat, že se jedná o bezdůvodné obohacení, bývá často velmi problematické a předmětem složitého dokazování u soudu. Stejně tak určení výše bezdůvodného obohacení bývá vždy komplikované. Judikatura Nejvyššího soudu totiž za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnotu provedených prací, nýbrž pouze samotné zhodnocení věci. V takovém případě se za bezdůvodné obohacení nepovažuje reálná výše rekonstruKční prací tak, jak jste za ně zaplatil, ale pouze navýšení hodnoty nemovitosti tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní. K tomuto nezřídka soud nařídí odborný znalecký posudek. Kromě toho by žalovaný vlastník nemovitosti pravděpodobně mohl úspěšně uplatnit námitku promlčení nároku.
Ve Vašem případě považuji, dle mého názoru, za nejefektivnější dohodu s vlastníky nemovitosti, kdy byste se mohli domluvit alespoň na nějaké částce za investice, o které jste jejich nemovitost vylepšil.
Informace o tom, že by společné soužití druha a družky delší než pět let zakládala nějaké nároky na společný majetek, je mylná (je to laická smyšlenka). Vznik společného jmění jako zvláštního druhu spoluvlastnictví je spojen výhradně s manželstvím.
Pokud se na péči o společnou dceru nebudete schopni spolu domluvit, budete se muset obrátit s řešením na soud. Můžete požádat o svěření dcery do Vaší péče, můžete také požádat o střídavou výchovu. V žalobě uveďte důvody, pro které považujete za nejlepší, aby byla dcera ve Vaší péči, popište jak dosud probíhala Vaše péče o dceru, jak je nyní trvale svěřována babičce a jakékoliv další informace, které by mohly Vaše tvrzení podpořit. V případě, kdy se dá očekávat komplikovaný spor o dítě, je obvykle doporučeno se nechat zastoupit advokátem, který má rozsáhlé zkušenosti v oblasti opatrovnických sporů, protože jde o specializovanou oblast a ne všichni advokáti se v tak důležité oblasti dobře orientují.
Související právní předpisy:
Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník