Promlčecí lhůta vrácení daru (darování před 10 roky)

Za byt jsem utržil přes 1,3 milionu korun. Peníze jsem použil jako základ pro hypotéku na nákup rodinného domu, kam jsem si babičku vzal s sebou. Na RD se již žádné věcné břemeno nezřizovalo z důvodu zástavy ve prospěch banky. Babi zde v RD nemá ani trvalý pobyt (má ještě jinou vlastní nemovitost), ani žádnou nájemní smlouvu. Jelikož se začala chovat hrubě k mé partnerce (nadávky, pomlouvání za zády), rozhodnul jsem se jí z domu vykázat do jejího bytu. Nyní babi tvrdí, že hrubý jsem na ní byl já (není to pravda a nemá to čím podložit-u hádek jsem byl jen já a má partnerka) a požaduje navrácení daru v jeho prodejní hodnotě (1,3mil.). Má na to nárok? Vychází se z odhadní ceny při darování, nebo z ceny prodejní? U zrušení daru jsem narazil jsem na promlčecí lhůtu, ale není mi jasné, jak to funguje. Opravdu někdo může požadovat vrácení daru i třeba po 20 letech, pokud se zhorší vztahy, aniž by došlo k nějakým fyzickým napadením, atd. ? Mimo jiné mi 2004 darovala hotovost ve výši 250.000 Kč na nákup osobního automobilu. Na tento dar však nemá žádný doklad. Může požadovat jeho vrácení? Odpovídá to cca výši, kterou by za dobu kdy u mě v RD pobývala zaplatila za nájem, nebydlela-li by u mne v domě zdarma. Dokonce se nikdy nepodílela ani na úhradě energií, a to ani v bytě, ani v domě a ani na splátku hypotéky nikdy nepřispěla. Teď tvrdí, že břemeno automaticky přechází i na dům. jelikož jsem jí to prý ústně slíbil, že zde může dožít, ale žádnou smlouvu na to nemá. Tehdy jsem ještě netušil, jaké problémy nám společné soužití přinese. Majitelem RD jsem pouze já a dům je pod hypotékou na mé jméno. Původní smlouvu o zrušení věcného břemena prý byla nucena podepsat, přitom je tam formulace, že podpis neprovádí pod žádným nátlakem a ani si žádný nátlak neumím představit, prostě s tím tehdy souhlasila. Byl u toho i svědek (makléř realitní kanceláře, který smlouvu připravoval). U nového občanského zákoníku jsem si všimnul, že darující může požadovat vrácení daru, pokud se dostane do hmotné nouze, což ale není její případ, jelikož má jiný byt, který jsem jí pomohl zajistit (privatizace) a na který jsem jí i sehnal peníze, přičemž přes 100.000 Kč za ní teď ještě splácím. Byt má hodnotu cca 1 milion korun. Jak mám postupovat při vykázání z domu? Mohu jednoduše vyměnit zámky a věci jí nechat za dveřmi? Předpokládám, že žalobu na vystěhování je nutno podávat pouze tam, kde má žalovaný trvalý pobyt, nebo nájemní smlouvu. Babi zde žádnou právní oporu v doživotním bydlení zdarma nemá a domnívám se tedy, že postup je podobný, jako když máte návštěvu od někoho nepohodlného, kterou jste se rozhodnuli ukončit. Děkuji. Igor

ODPOVĚĎ:
Způsob, jaký popisujete, je značně drastická varianta, nešlo by se nějak domluvit? Máte pravdu v tom, že babička nemá žádný právní důvod k užívání Vaší nemovitosti (věcné břemeno či nájemní smlouvu), tudíž tam v podstatě bydlí neoprávněně (respektive oprávněně - s Vaším souhlasem).
Správně de lege by bylo podání žaloby na vyklizení části domu, kde byste to měl černé na bílém, ale takové řízení může tvrvat značně dlouho, tudíž je otázkou, jak se zachovat. Z morálního hlediska mi to připadá přitažené za vlasy - vlastní babičce sbalit kufr a vyhodit jí. Na druhou stranu, má-li svůj vlastní byt, pak "má kam jít." Důvodem bude asi spíš to, že nechce žít sama. Nicméně to jsou Vaše osobní věci.
Jak jsem výše uvedl, je více variant - nicméně de lege "čistá" varianta je žaloba, ale může to být skutečně na dlouho.
Žaloba na vrácení daru dle mého šanci na úspěch nemá, a to i s ohledem na Vámi uváděné hrazení nákladů na její byt. Promlčecí doba běží ode dne "nemravného jednání" obdarovaného, trvá-li tot jednání, pak ode dne jeho ukončení.