Obtěžování hlukem z prodejny občerstvení v domě - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Štěpánková (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 14. říjen 2015
V sousedním domě v 06/2014 otevřeli provozovnu KEBAB. Odvod pachů vyvedli pouze trubkou na dvůr, když jsme je upozornili, že nemůžeme větrat, tak vyvedli rouru kousek nad střechu, ale je to ještě horší. V patře se nedá větrat. Nedá se sedět někdy ani na dvoře, jaký je to smrad. Ještě je od toho hluk.
Prý už s tím nebudou nic dělat, ale že existuje tolik podobných provozoven, že je tolik smradu a že s tím nic neuděláme. Provozní dobu mají ve všední den Od 10 do 22 h. , to se nechá vydržet. V Pá a So mají do 24 h. , takže na chodníku postávají zákazníci, kteří hlučí a jejich odpověď je, že čekají na kebab. Majitel řekl, že co je mimo provozovnu, tak za to neručí. Město má vyhlášku ohledně rušení klidu, kde se říká, že odpovídá provozovatel. V ulici parkují auta v zákazu stání (čekají i 15 min.), která bouchají dlouho do noci. Po 24 h. začínají teprve uklízet, sousedíme s nimi s ložnicí. Jsme nešťastní. Děkuji, spolumajitelka
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je klasickou ukázkou tzv. imisí. Imise je jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku jiného vlastníka. Nový Občanský zákoník obsahuje otevřený výčet imisí. Rozděluje imise na ty, které vznikají s činností na pozemku a imise, které jsou přímo přiváděny na pozemek. Mluvíme o přímých a nepřímých imisí. Pod pojem přímé imise si představíme svádění vody na cizí pozemek, záměrné vhánění kouře nebo např. vytvoření trativodu, který vyúsťuje na cizí pozemek. Přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Naopak nepřímé imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se o prach, popílek, odpad, pach, otřesy, hluk atd. Původce nepřímé imise je přímo nezamýšlí, ale jsou jen vedlejším účinkem jeho jednání. Nicméně občanský zákoník v § 1013 odst. 2 OZ stanoví, že jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednání nepřihlédlo. Shrneme-li to, je v podstatě nemožné se proti imisím bránit soudní cestou. Soused má právo pouze na náhradu újmy v penězích nikoli na zdržení se zásahů. Výjimkou jsou imise, které překračují rozsah, v jakém byl provoz závodu úředně schválen. Zde by bylo na místě se zabývat tím, zda bylo povolenou vyvést odvod pachů trubkou na Váš pozemek (na dvorek).
Jinou otázkou je, zda provoz stravovacího zařízení překračuje některé povolené limity. Pak by měly zasáhnout jiné správní úřady. Stavební úřad a krajská hygienická stanice mohou zasáhnout pouze tehdy, jestliže provozovatel svým jednáním porušuje některé konkrétní ustanovení stavebních či hygienických předpisů, případně rozhodnutí vydaných na jejich základě. Orgány státní správy tedy mohou působit pouze v mezích svých zákonem stanovených pravomocí. Tyto jejich pravomoci jsou přitom určeny především k ochraně veřejných zájmů (stavební pořádek, ochrana veřejného zdraví) a nikoliv k rozsuzování vzájemných sporů mezi občany. Řada situací, které sousedé restauračního zařízení vnímají jako obtěžující, však není řešitelná orgány státní správy. Důvodem je fakt, že intenzita obtěžujících vlivů nepřesáhne hranici, která by znamenala porušení některého z ustanovení veřejnoprávních předpisů (např. porušení hygienických limitů pro hluk) nebo se jedná o situaci, kterou právo vůbec neupravuje (např. hlasové projevy osob na veřejných prostranstvích). Ochranu proti takovému narušení pohody bydlení může poskytnout pouze soud, obrátí-li se na něj občan civilní žalobou, aby se soused zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.
Hluk zákazníků mimo provozovnu, tedy na veřejném prostranství, lze napadat v případě, jak uvádíte, že jde o rušení nočního klidu a kdy je vyhláškou obce stanoveno, že za toto odpovídá provozovatel. Otázka parkování aut v zákazu stání je zase podnětem pro šetření policie nebo městské policie. Podle toho, co uvádíte, nemá valný smysl čekat nápravu od provozovatele jídelny. Stojí však za to s ním ještě promluvit (dobré je na to mít doprovod, svědka) a pokusit se o nápravu smírnou cestou, s uvedením toho, že budete muset za pomoci úřadů nějak jeho zasahování do poklidného soužití regulovat. Pak je dobré začít se žádostí o pomoc na místním úřadu a nenechat se na první pokus odbýt a žádat prošetření příslušných skutečností, případně i zapojení dalších orgánů.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník