Je možné na plot souseda přidělat neprůhlednou síťovanou krycí plachtu?

Problém, nám ale vzniká tím, že družstvo nám nechce dát souhlas přestože ploty jsou odsouhlasené a jiní majitelé v ulici souhlas od družstva dostali a ploty již mají. Bylo nám sděleno právničkou, co zastupuje firmu, která nám rodinný dům prodala, že podpis nám družstvo nedá dokud nám to neodsouhlasí sousedka, která má RD v družstevním vlastnictví. Se sousedkou jsou již od začátku problémy a škodí všem v okolí a samozřejmě i nám, souhlas nám už z principu nikdy nedá. Domluva s ní je naprosto nemožná, přestože jí plot nikterak neomezí. Na co máme nárok jako vlastníci? Jak se můžeme bránit? Koupili jsme RD s tím, že si budeme moct budovat k němu věci potřebné. Ne, že nás družstvo bude omezovat, aniž by nám dalo rozumné argumenty. Můžeme družstvo zažalovat pokud bude mít negativní postoj, aniž by nám sdělilo rozumné argumenty. My jsme právničce, co zastupuje firmu, od které jsme koupili dům a družstvo, sdělili situaci, že domluva se sousedkou není možná! Přesto trvá na svém, že pokud nám sousedka neodsouhlasi plot, družstvo nepodepíše.
Na zahradě mezi námi a sousedkou je pletivový plot průhledný, tyčky od plotu jsou umístěny z její strany plot je navýšen a tím se ohrazuje, že za něj připlácela a tím pádem, že má nárok rozhodovat co na něm bude. Rádi bychom soukromí z důvodu vyhrocených vztahů. Sousedka není svolná k jakémukoliv navrhovanému kompromisu. Domluva opět není možná. Ze své strany má hojně vysazené na prvním plotovém poli plotu popínavé rostliny. Na co máme nárok, můžeme si postavit z naší strany druhý plot třeba dřevený hlavně neprůhledný? Můžeme umístit na plot síťovou krycí plachtu? Cokoliv odmítá. Jaká je možnost, co můžeme umístit na náš společný plot, aniž bychom porušili nějaký zákon? Je vůbec možné zajistit nějaké soukromí krom živého plotu, který ovšem trvá než se rozroste, aby zajistil soukromí. Zahrada - před realizací zahrady jsme se sousedkou seděli u návrhu, který nám odsouhlasila, vše bylo dodrženo dle návrhu. Zahradník vysázel od plotu rostliny 60-100cm. A teď nám vyhrožuje právníky, naše zahrada jí kompletně vadí. Máme vysazené bambusy, bobkovišně po délce dvou polí společného plotu. 3 zakrslé stromy sakura, ambron, buk ty jsou dále od plotu cca 1,5 az 3 metry. Vadí ji lístečky spadlé na její zahradu. Sousedce vadí kompletně vše. Na co máme nárok, jak se můžeme bránit? Co smíme a nesmíme? Nebo nás může neustále obtěžovat stížnostmi a vyhrožovat právníky a soudem? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Výstavba oplocení:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli konstatováním, že „ploty jsou odsouhlasené obcí“ (výstavba oplocení se totiž v zásadě řídí stavebním zákonem a přivolení obce tudíž není zapotřebí, vůle obce se v této souvislosti může projevit nanejvýš stanovením základních parametrů oplocení v územním či regulačním plánu obce), tímto aspektem se proto nebudu dále zabývat.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona platí, že pro výstavbu oplocení postačí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby), tzn. že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nejsou v případě oplocení vyžadovány.
Pro vydání územního souhlasu (který je jakousi zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) je dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona mimo jiné zapotřebí, aby žadatel o vydání územního souhlasu ke své žádosti doložil souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Je-li tedy vlastníkem sousedního domu bytové družstvo, bude zapotřebí jeho souhlas. Rozhodne-li se bytové družstvo neudělit svůj souhlas, pokud s Vaším stavebním záměrem nebude souhlasit také Vaše sousedka, neporušuje tím žádný právní předpis. Bytové družstvo není zároveň povinno Vám neudělení svého souhlasu jakkoli odůvodňovat (případná žaloba na bytové družstvo by tudíž byla zcela zbytečná).
Ani v případě nezískání souhlasů všech dotčených sousedů však není výstavba oplocení zmařena. Jelikož nebudete schopna splnit podmínky pro vydání územního souhlasu, bude zapotřebí, abyste se na místně příslušný stavební úřad obrátila s žádostí o vydání územního rozhodnutí (v tomto případě územního rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 a § 86 stavebního zákona). V tomto případě zahájí stavební úřad „klasické“ územní řízení, jehož účastníkem se stanou i Vaši sousedé, tedy i bytové družstvo. Každý účastník územního řízení bude oprávněn vznášet v rámci tohoto řízení své námitky (se kterými se stavební úřad v územním rozhodnutí vypořádá), jejich souhlas však pro vydání územního řízení zapotřebí nebude.
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Stavebním úřadem by Vám mělo být současně sděleno, jaké další konkrétní přílohy žádosti o vydání územního rozhodnutí jím budou vyžadovány.

2/ Zajištění soukromí:
V otázce nakládání s plotem, který odděluje Vaší zahradu od zahrady sousedky je podstatné, kdo je vlastníkem tohoto plotu.
V obecné rovině dle § 1024/1 občanského zákoníku se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Sousloví „se má za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že plot se považuje za společný pouze v případě, kdy není prokázán opak. Byl-li proto ve Vašem případě plot vystavěn Vaší sousedkou, resp. bytovým družstvem (popř. byla-li jimi výstavba plotu financována), nemůže se jednat o společný plot, nýbrž o výlučné vlastnictví bytového družstva (resp. Vaší sousedky). Z tohoto důvodu je pravdou, že Vaše sousedka může svobodně rozhodovat o tom, jak bude s jejím plotem naloženo a bez jejího souhlasu nejste oprávněni na tento plot cokoli umisťovat (a to ani ze strany Vaší zahrady).
Tato situace je řešitelná vybudováním Vašeho vlastního plotu, těsně kopírujícího plot sousedky. Pro výstavbu tohoto plotu platí vše, co je uvedeno v odpovědi ad 1/, tzn. že v případě nezískání souhlasu bytového družstva bude zapotřebí zahájit územní řízení a vyčkat vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. V tomto případě Vám doporučuji zmínit již v žádosti o vydání územního rozhodnutí, že hodláte na zamýšlený plot umístit krycí plachtu.

3/ Zahrada:
Co se týče sousedčiných stížností na zeleň na Vaší zahradě, je i tato otázka upravena občanským zákoníkem, a to zejména v jeho § 1016/2 a 3 a § 1017/1, dle nichž platí, že:
- má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil;
- nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m;
- neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu; jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá;
- části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

K tomu, aby po Vás sousedka mohla oprávněně požadovat odstranění Vámi vysázené zeleně proto musí mít rozumný důvod. V komentářové literatuře k občanskému zákoníku se lze dočíst, že tímto rozumným důvodem je např. hrozící pád stromu na sousední pozemek či stavbu, hrozící nadměrné zastínění sousedního pozemku, hrozící vysoušení sousedního pozemku vlivem rozsáhlého kořenového systému stromu či narušení stability sousední stavby v důsledku kořenů zasahujících do základů této stavby. Prostý nesouhlas s vysázením zeleně na sousedním pozemku proto v žádném případě k oprávněnosti sousedčina požadavku nestačí.
Co se týče sousedčiných stížností na spadané listí na jejím pozemku, platí dle § 1013/1 občanského zákoníku, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, přičemž toto pravidlo by bylo možné vztáhnout i na spad listí na sousední pozemek (a to v kombinaci se shora citovaným ustanovením o oprávnění odstranit větve přesahující nad sousední pozemek). Běžný spad listí na sousední pozemek však v žádném případě nelze označit za obtěžování „nad míru přiměřenou místním poměrům“, i tyto stížnosti sousedky jsou proto bez jakékoli právní opory.
4/ Jak se bránit:
Kverulace a „vyhrožování právníky a soudy“, a to i ve velkém rozsahu, nepředstavují de facto porušení žádného právního předpisu a proti těmto projevům lidské nesnášenlivosti je nezbytné se obrnit naprostou rezistencí, popř. odkázat sousedku (zdvořilým způsobem) do patřičných mezí. Přestože mi není známo, jak „právně aktivní“ je Vaše sousedka, bývá pravidlem, že chroničtí stěžovatelé obvykle k soudu žádnou žalobu nepodají a jejich kverulace většinou nepřekročí verbální či písemnou formu.
Pokud by počínání Vaší sousedky překročilo únosnou mez, upozorňuji, že by se tím Vaše sousedka mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití, který dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Není rovněž vyloučeno podání žaloby pro narušení Vašich osobnostních práv (např. v důsledku dotčení Vaší občanské cti, lidské důstojnosti či způsobení psychické újmy), takové soudní řízení však bývá zpravidla poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy do jisté míry nejistý.