Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

1986 jsme zakoupili cestu k naší rekreační nemovitosti a máme veškerou dokumentaci, cesta vede úvozem a dělí pozemky dvou sousedů. Ještě 2006, kdy se dělal obecní vodovod, byla cesta na geometr. dokumentaci v pořádku. Naše cesta, kterou jsme si vydláždili a vede v ní i zasíťování je digitalizací posunuta cca. o 3 m na pozemek jednoho ze sousedů.

Vede přes kopec a jímku, kterou má soused u své nemovitosti již 45 let. Jeden ze sousedů nyní pozemek prodává a nový majitel přišel s geometrickým plánem, kde je naše cesta vlastně jeho a nyní máme problém, jak se k naši nemovitosti dostat. O digitalizaci nás nikdo neinformoval, třebaže v místě nemáme trvalé bydliště. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že digitalizací se katastrální úřad dopustil chyby, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

Dle § 36/1 katastrálního zákona opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka (nebo jiného oprávněného) chybné údaje katastru, které vznikly:
a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.
Pokud katastrální úřad dospěje k závěru, že se o chybu katastrálního operátu nejedná, sdělí Vám tuto skutečnost. V takovém případě budete oprávněna do 30 dnů od doručení oznámení sdělit katastrálnímu úřadu, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasíte. Katastrální úřad následně vydá rozhodnutí ve věci, proti němuž se budete moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).
Podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.
Co se týče Vámi zmiňovaného zasíťování, nehraje v tomto ohledu upřesnění hranic pozemků digitalizací žádnou roli, neboť inženýrské sítě (přípojky) nejsou dle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku (tzn. že nenáleží vlastníku toho pozemku, kterým procházejí). Inženýrské sítě mohou patřit vlastníku připojeného pozemku či stavby, popř. vlastníku/provozovateli příslušného zařízení (např. dodavateli vody, elektřiny apod.). V tomto ohledu je podstatné o jaké inženýrské sítě se vlastně jedná, kdy a na základě jakého právního titulu byly zřízeny.
Pokud jde o zajištění přístupu k Vaší nemovité věci, předpokládám, že předmětná cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle § 7 zákona o pozemních komunikacích.
Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Vlastníkem účelové komunikace může být právnická i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích), tedy např. Vy či Váš soused.
Všechny veřejně přístupné účelové komunikace podléhají tzv. obecnému užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel účelové komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené účelové komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné části účelové komunikace, neboť k jejímu užívání obvyklým způsobem je oprávněn každý.
Omezení obecného užívání účelové komunikace je možné postupem dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Váš soused tedy nemůže obecné užívání účelové komunikace omezit pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Přístup na účelovou komunikaci může být dále omezen např. dle příslušných ustanovení lesního zákona či zákona o ochraně přírody a krajiny.
Přístupu k Vaší nemovité věci byste se (v případě bránění ze strany souseda) mohla domáhat rovněž soudní cestou, a to podáním žaloby na zřízení nezbytné cesty (ve smyslu § 1029 a násl. občanského zákoníku). Vyloučeno není ani vyvlastnění části sousedova pozemku, a to např. v podobě zřízení služebnosti (věcného břemene) cesty ve Váš prospěch (jak vyplývá z § 170/2 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.