Sázení stromů v lese - jak daleko od hranice pozemků, aby neprorůstaly a nebyl přesah větví?

Jak jsem již předeslal, soused "využil" tuto přirozenou hranici a provedl tam svoji výsadbu. Obávám se, že do budoucna bych mohl být omezen na svých právech, především tím, že sousedovy kořeny by mohly vyčerpat podzemní vláhu svými kořeny popř. větvemi zastínit v budoucnu moji novou výsadbu po obnovní těžbě. Na první pohled je zřejmé, že tuto situaci spolehlivě řeší § 1017 nov. OZ, ten by však neměl obsahovat odst. 2. jež jeho použití v lese (a nejen v lese) vylučuje. Nabízí se otázka -jak tedy OZ řeší tuto situaci v lese nebo sadu? To jsou přece ty nejběžnější kolize. Možná lze namítnout, že je tady taky k využití (podle mého názoru "barbarský") § 1016, podle kterého lze škodící a nebo jinou újmu působící přesahující větve nebo kořeny odstranit (čímž mladý strom zcela určitě "zmrzačíme"). Podle mého názoru, ještě než k tomuto zásahu dojde, bude třeba ze strany poškozeného souseda prokázat vznik škody nebo jiných obtíží (komu to mám prokazovat? ) a navíc bude muset nějaká "odborná instituce" rozhodnout zda škoda či obtíže převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu. Pokud tedy poškozovaný soused zahájí, byť šetrným způsobem a ve vhodné roční době, odstraňovat větve či kořeny sousedova stromu (v drtivé většině tak vlastník "dobrovolně" neučiní) může se tak dostat do značných problémů. Takže další nepoužitelné ustanovení. Hlavně, že jsem se dověděl, že jsem získal kořeny do svého vlastnictví. Znáte prosím jiná zákonná ustanovení, výklad a nebo dokonce judikaturu, která by mi napomohla tuto situaci zvládnout? Pro tentokrát už svoje dotazování ukončím, nicméně bych se později rád informoval, jak postupovat, v případě svévolného přemístění hraničních mezníků sousedem (pozemky v této lokalitě byly v roce 2003 úředně vytyčeny) a já mám důvodné podezření, že min. ve dvou případech došlo k přemístění. V této záležitosti jsem již kontaktoval zodpovědného geometra, který toto vytyčování prováděl. Předesílám, že se v případě mého souseda jedná o člověka poměrně jednoduchého a jakákoliv dohoda je předem vyloučena. V případě potřeby Vám upřesním, kdo je oním sousedem a ve které lokalitě se předmět sporu nachází. Děkuji Vám za pomoc. Pavel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ § 1017 občanského zákoníku:
Zakotvením nemožnosti použití § 1017/1 občanského zákoníku rovněž na případy, kdy se na sousedním pozemku nachází les, hodlal dle mého názoru zákonodárce vyjádřit zvláštní ochranu lesních porostů. § 1017/2 občanského zákoníku tudíž nepředstavuje chybu ani mezeru v zákoně, nýbrž je projevem zákonodárcovi vůle.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pokud by bylo možné § 1017/1 občanského zákoníku aplikovat rovněž na lesní pozemky, mohlo by to mít za následek nežádoucí zřídnutí lesních porostů. Pokud totiž občanský zákoník stanoví pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m (kterých je v lesích drtivá většina) jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m, bylo by možné ad absurdum dojít k závěru, že hranice lesních pozemků mohou být po každé straně lemovány třímetrovými pásy bez stromů (tzn. že les by byl křižován šestimetrovými nezalesněnými „pruhy“).
Dále je nezbytné zohlednit korekční podmínku, dle které je vlastník pozemku oprávněn domáhat se odstranění zasazených či vzrostlých stromů na sousedním pozemku pouze v případě, že k tomu má rozumný důvod. Takový důvod pak musí být rozumný z objektivního hlediska (nestačí tedy pouze nepodložená subjektivní obava).
Jsou-li ve Vašem případě ve vzdálenosti 1 m od hranice pozemků vysazeny 60-tileté (tedy dosti vzrostlé) stromy, lze předpokládat, že jejich kořenový systém podrůstá pod sousední pozemek, stejně jako jejich větve zasahují nad sousední pozemek. Vaše obava z možného budoucího vyčerpání vláhy či zastínění tak, dle mého názoru, není objektivně udržitelná. Je podstatou lesního porostu, že jednotlivé stromy mohou růst i značně blízko u sebe, přičemž jejich kořenový systém i větvoví jsou zpravidla navzájem propleteny.
Přestože tedy může být les vlastnicky rozdělen na mnoho pozemků, vyplývá z podstaty věci, že všechna občanskoprávní pravidla sousedských vztahů zde nemohou být aplikována (v opačném případě by totiž mohl les utrpět). Předpokládám, že právě ochrana lesních porostů byla hodnotou, kterou zákonodárce nadřadil ochraně vlastnického práva vlastníků lesních pozemků, když do občanského zákoníku zakotvil § 1017/2. Občanský zákoník cílí svým § 1017 zejména na sousedské vztahy „zahradního“ typu, tzn. že se aplikuje především v těch případech, kdy výsadbou stromu či jeho vzrůstem může být ovlivněn výkon vlastnického práva k sousední zahradě, rodinnému domu, rekreačnímu objektu apod. Charakter lesa, tedy místa s vysokou hustotou stromů, aplikaci tohoto ustanovení vylučuje.
2/ § 1016/2 občanského zákoníku:
Aplikace § 1016/2 občanského zákoníku není dle mého mínění v případě lesních pozemků možná, neboť odstraněním podrůstajících kořenů či přerůstajících větví by bezesporu došlo k poškození lesních stromů, což je činnost v lesích zakázaná (jak vyplývá z § 20/1 písm. d) lesního zákona). Poškozování lesních stromů může být kvalifikováno jako přestupek, za který hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Na tomto místě proto pouze stručně doplňuji, že existenci důvodů pro postup dle § 1016/2 občanského zákoníku není zapotřebí prokazovat žádnému orgánu či instituci. V tomto ohledu ponechává občanský zákoník vše na uvážení dotyčného souseda. Proti svévolnému odstraňování podrůstajících kořenů či přerůstajících větví (tedy proti takovému postupu, pro který nejsou dány podmínky dle § 1016 občanského zákoníku) se pak může dotčený vlastník bránit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukazuji ještě na § 1013/1 občanského zákoníku, který je základním ustanovením pro regulaci sousedských vztahů. S ohledem na skutečnost, že toto ustanovení obsahuje korektiv „míry nepřiměřené místním poměrům“, je rovněž § 1013/1 občanského zákoníku na Váš případ prakticky nepoužitelný (odpovídá totiž zajisté místním poměrům, pokud lesní stromy stíní vedlejším lesním pozemkům).
3/ Postup dle lesního zákona:
V obecné rovině dle § 32/6 lesního zákona platí, že vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
Zajištění bezpečnosti majetku se věnuje § 22/1 lesního zákona, dle něhož jsou vlastníci nemovitostí povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné přesahem větví a kořenů či zastíněním. Tato opatření jsou vlastníci sousedních pozemků oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tedy i na sousedních pozemcích, které nejsou jejich vlastnictvím). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
Shora zmíněné ustanovení lesního zákona se tedy na Váš případ teoreticky vztahuje, nutno však upozornit na účel tohoto ustanovení, kterým je ochrana nelesních pozemků, staveb a zařízení před škodami způsobenými sousedním lesem. Aplikovatelnost § 22/1 lesního zákona rovněž na vztah dvou sousedících lesních pozemků je tedy přinejmenším sporná.
V souvislosti s ne/použitelností § 22/1 lesního zákona na Váš případ Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (jako orgán státní správy lesů), do jehož pravomocí náleží i rozhodování o uložení opatření k zajištění bezpečnosti majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 48/1 písm. h) lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/