Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Chci se zeptat, jak správně postupovat v případě, kdy soused zbořil společnou rozhradu skládající se z jeho vyzděné části a z naší části - pozůstatku kamenné zdi po hospodářském stavení a nehodlá ji opětovně vystavět, což mu občanský zákoník umožňuje.

Podotýkám, že byla zcela odstraněna i naše část a tak přes jeho pozemek, který není oplocený (zbývající oplocení, nesousedící s naším pozemkem, odstranil pár dnů po odstranění rozhrady) a dle sdělení stavebního úřadu oplocen být nemusí, mohou na náš pozemek libovolně vstupovat cizí osoby a zvířata (k čemuž dochází). O skutečnosti, že chce rozhradu odstranit nás neinformoval a jak jsme se dopátrali, tuto skutečnost nemusí oznamovat ani stavebnímu úřadu. Stavební úřad nám pouze sdělil, že pokud chceme, aby naše pozemky byly odděleny plotem, máme si podat žádost o provedení oplocení podle stavebního zákona. Situace je navíc komplikovaná tím, že se pozemek nachází v památkové zóně a tak vše musíme konzultovat s Památkovým ústavem. Toto jsme již absolvovali a rovněž máme závazné stanovisko, jak má být stavba provedena. Toto trvalo 2 měsíce. Tyto podklady jsme rovněž potřebovali pro územní souhlas. Bohužel nám soused neudělil souhlas s provedením stavby a vše bude muset vyústit v územní řízení, které může trvat až 90 dnů. Jelikož jsme se stavbou již začali (jsou zabetonovány 3 sloupky), stavební úřad odmítá řízení zahájit a požaduje jejich odstranění jinak zahájí řízení o odstranění stavby. Chápu, že jsme se provinili proti stavebnímu zákonu, ale na straně druhé je nám odpíráno právo chránit si svůj majetek, zabránit utíkání zvířat (psi) a obnovit rozhradu. Bohužel, jak postupovat, nám nebyli schopni odpovědět ani zaměstnanci krajského úřadu, neboť vzhledem ke krátké platnosti občanského zákoníku, se zatím s touto problematikou nesetkali. Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o rozhradu mezi sousedními pozemky, tak tato rozhrada je společná. Zákon stanoví, že "společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části." Již z tohoto ustanovení vyplývá, že soused především neměl bez Vašeho souhlasu rozhradu bourat a pokud to učinil, mohli byste se po něm dožadovat náhrady škody v částce odpovídající ceně postavení rozhrady nové. Zákon dále stanoví, že "Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady." I z tohoto titulu byste se tedy mohli po sousedovi dožadovat obnovení rozhrady. Pokud jde o postoj stavebního úřadu, tak i ten sám má možnost ve věci konat, neboť § 1027 Občanského zákoníku stanoví, že "Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků." Bylo by tedy možné požádat o stanovisko stavební úřad a následně podat k soudu žalobu, kterou byste se domáhali po sousedovi, aby oplotil svůj pozemek. Pokud jde o souběh územního řízení a zahájení řízení o odstranění stavby, je otázkou, zda územní řízení neproběhne rychleji než řízení o odstranění stavby. Já bych jednala tak, že bych zatím nic neodstraňovala a vyčkala (i přes výhrůžky stavebního úřadu) výsledku územního řízení.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.