Dešťová voda stékající od souseda a způsobující vlhnutí stavby - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 13. únor 2017
Máme rekreační domek v malém městě se zahradou, která je v mírném svahu nad domkem. Nad zahradou je slepá cesta, která končí vjezdem na zahradu souseda. Nad touto cestou (stále v mírném svahu) je oplocený areál, který je několik desetiletí pokryt betonovými panely. Byla tam prodejna stavebnin, poté byl areál opuštěn.
2014 jsme zjistili, že při silném dešti voda z oploceného areálu proudem teče několik desítek metrů přes obecní cestu naší zahradou až do naší hospodářské budovy. Předtím jsme vlhkou hliněnou podlahu v budově nespojovali s tím, že by se tam voda mohla dostat ze zahrady a dokonce z tak vzdáleného pozemku (70 m je k plotu). V té době areál s betonovými panely (více než 2000 m2) už vlastnilo město, a my jsme byli přesvědčení, že se náš problém s dešťovou vodou bude řešit, až se bude něco v tomto objektu dít. V r. 2016 zažádalo město o povolení postavit si tam dílnu pro komunální služby města, které tam teď jsou. Poslali jsme odvolání, zatím úspěšně, nemají však zájem řešit náš problém a navíc do objektu přesunuli sběrný dvůr. Tomáš
ODPOVĚĎ:
Zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod přímo na pozemku, na který tyto vody při dešti dopadnou (resp. odvádění těch dešťových vod, které dopadnou na stavbu na tomto pozemku), je jedním z faktorů, který je při posuzování stavebního záměru stavebním úřadem zohledňován. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad (popř. krajský stavební úřad, pokud se obáváte podjatosti stavebního úřadu) s podnětem k prošetření stavu městského pozemku (z hlediska zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod).
Ze soukromoprávního hlediska upozorňuji na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník (tedy i město) povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Ve Vašem případě je otázkou, zda Vás vnikání vody skutečně podstatně omezuje v obvyklém užívání Vašeho pozemku (za předpokladu, že se tak děje pouze při silném dešti).
Nebude-li město, jako vlastník předmětného pozemku, ochotno napravit závadný stav na základě Vaší písemné výzvy, nezbude Vám, než se domáhat ochrany soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec shora uvedeného upozorňuji na § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek; stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Toto ustanovení (věta za středníkem) se však použije v případech přirozeného stékání dešťových vod. Stékají-li prakticky všechny dešťové vody z městského pozemku na Váš pozemek v důsledku vybetonování městského pozemku, nemůže být toto ustanovení aplikováno (neboť by vedlo ke zjevné nespravedlnosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/