Pozemek vrácený v restituci s cizí stavbou - kdo je majitel stavby?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 13. březen 2017
V restituci byl naší rodině vrácen pozemek, na kterém si město mezitím (před revolucí) postavilo menší stavbu, kterou nyní pronajímá třetí osobě. Město zároveň tuto stavbu bez našeho vědomí (už po navrácení pozemku) zkolaudovalo. Doneslo se mi, že po nabytí platnosti nového občanského zákoníku by stavba měla stát naší.
Je to tak, nebo se mýlím? Jaké jsou naše možnosti a co navrhujete? Děkuji, Tadeáš.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že se mýlíte, předmětná stavba na Vašem pozemku se totiž Vaším vlastnictvím nestane. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná stavba byla na pozemku zřízena před 1. 1. 2014.
Je sice pravdou, že dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, toto pravidlo však platí až od účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014), a to nikoli bezvýjimečně.
Pakliže byla předmětná stavba zřízena na pozemku před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku), vztahoval se na ni § 120/2 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že stavba byla samostatnou věcí v právním smyslu a jejím vlastníkem tudíž mohla být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod stavbou).
Předpokládám, že ve Vašem případě je tomu právě tak, tzn. že vlastníkem pozemku jste Vy, zatímco vlastníkem stavby je město. Za účelem ověření této skutečnosti Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, a to zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Je-li situace skutečně taková, že na Vašem pozemku je umístěna stavba, jejímž vlastníkem je jiný subjekt (zde město), aplikoval se na Váš případ § 3055/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů (tedy Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (všechny tyto podmínky jsou ve Vašem případě splněny), se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy dnem 1. 1. 2014) nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí.
Stav, kdy na Vašem pozemku stojí cizí stavba (která zde byla zřízena v souladu s dříve platnou právní úpravou) je tedy občanským zákoníkem zachován. Vám i městu svědčí vzájemné předkupní právo, tzn. že budete-li mít v úmyslu zcizit (prodat, darovat) svůj pozemek, bude nutné ho přednostně nabídnout městu; stejně tak bude-li mít město v úmyslu prodat či darovat stavbu, bude povinno ji nabídnout přednostně Vám. Toto zákonné předkupní právo nelze vyloučit, a to ani tehdy, pokud byste se na tom s městem dohodl (§ 3056/1 občanského zákoníku).
Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě (§ 3056/2 občanského zákoníku).
Pokud město (resp. nájemce stavby) užívá při nájmu stavby i Váš pozemek (chůze či jízda přes pozemek), jste oprávněn požadovat po městu přiměřenou úplatu. Za tímto účelem je možné s městem uzavřít nájemní smlouvu k pozemku, popř. zatížit pozemek úplatným věcným břemenem (služebností).
S ohledem na skutečnost, že město zřídilo stavbu na pozemku ještě v době, kdy tento pozemek nepatřil Vám a navíc za právní úpravy, v jejímž důsledku se stavba stala samostatnou věcí (kterou zůstala i po nabytí účinnosti občanského zákoníku), nemohou být na Vámi popsaný případ aplikována ani ustanovení o stavbě na cizím pozemku dle § 1084 - § 1086 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/