Darování bytu rodičem bez věcného břemene - možnost vystěhování rodiče - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Kateřina Galatíková (advokát); Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.; Zveřejněno: 29. červen 2017; Zobrazení: 1296

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

2013 došlo k darování bytu v tržní hodnotě zhruba 1,5 milionů korun. Tento byt daroval otec svému synovi. Nicméně syn v něm nežije a fakticky nikdy nežil, protože studuje VŠ a trvalý pobyt má zhruba 200 km daleko. Bydlí v něm proto jeho otec, který zde má i nahlášen trvalý pobyt. Neexistuje žádná nájemní ani jiná finanční smlouva mezi otcem a synem.

Do konce roku 2016 probíhalo vše v pořádku, otec platil fond oprav i splátky za úvěr na stavební spoření, který se k bytu váže. Avšak od roku 2017 otec neplatí fond oprav, úvěr ani alimenty. Syn je odpovědný za úhradu fondu oprav coby majitel bytu. Stejně tak je odpovědný za úhradu úvěru, protože se ve špatné víře upsal s otcem ke spoluručitelství. Tímto mu vznikají měsíční náklady okolo 10.000 Kč, které však jako student nemá šanci dlouhodobě uspokojovat. Otec synovi dluží jednak přibližně 400.000 Kč v hotovosti na půjčkách, jednak zhruba 350.000 Kč na zbývající splátky zmiňovaného úvěru, navíc neplatí ani alimenty. Navíc je na otce nyní uvalena exekuce. Věcné břemeno dožití v darovací smlouvě obsaženo nebylo, proto jsme si mysleli, že bude možné otce soudně vystěhovat. Nicméně právník nám oznámil, že toto učinit nelze, protože ačkoliv se celkové pohledávky otce vůči synovi blíží k milionu, tržní hodnota darovaného bytu je vyšší, a proto by soud vyklizení patrně zamítl jako pokus „surově vystěhovat chudáka otce hamižným potomkem“. Tržní hodnota je jedna věc, ale jelikož otec byt dobrovolně opustit nechce, byt je riziková investice a lze prodat řádově za 50 % původní hodnoty, což by zřejmě ani nepokrylo všechny vzniklé pohledávky.
Rád bych si tudíž ověřil, zda otce opravdu nelze synem soudně vystěhovat, pokud neplní své závazky (fond oprav, úvěr, alimenty) a věcné břemeno dožití se na něj nevztahuje, protože ve smlouvě nebylo zahrnuto? Děkuji, Teodor

Odpověď:

Začnu od konce Vašich dotazů. Pokud nebylo darovací smlouvou věcné břemeno dožití upraveno, tak se na otce nevztahuje.
Ohledně plateb do fondu oprav – z hlediska společenství vlastníků jednotek, které fond oprav spravuje, je rozhodné, kdo je vlastníkem bytu – tím je syn, proto je i jeho povinností tyto platby odvádět. Pokud je otec platil po nějakou dobu sám, byla to jen jeho dobrá vůle. Splátky úvěru je syn samozřejmě jako ručitel povinen platit, pokud je neplatí hlavní dlužník. Reálná šance, že se najde někdo, kdo by se místo syna stal dobrovolně ručitelem je nejspíš mizivá.
Povinnost otce platit synovi výživné nemá s touto situací z hlediska možného vyklizení bytu nic společného. Stejně tak trvalý pobyt nezakládá otci právo bydlení v bytě. Jde pouze o adresu, kam lze oficiálně doručovat. Trvalé bydlište tedy není na překážku případnému vyklizení bytu.
Žaloba na vyklizení bytu by měla větší šanci na úspěch, pokud by se syn snažil situaci nejprve vyřešit tím, že se pokusí otci najít náhradí bydlení, přestože to není zákonnou poviností vlastníka bytu. Tuto snahu je samozřejmě nutno řádně písemně zdokumentovat pro případné soudní řízení, neboť lze předpokládat, že se otec nebude chtít vystěhovat a dojde k podání žaloby na vyklizení bytu. V žalobě je pak nutno vylíčit všechny rozhodné skutečnosti. K důkazu je vhodné přiložit mimo výpisu z KN a výzvy k vyklizení bytu s nabídkou náhradního ubytování také návrh na výslech možných svědků obeznámených se situací.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.