Jak daleko se můžou sázet jilmy od plotu, hranice pozemků? 5 metrů nebo více nebo méně?
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Galatíková (advokát)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
2003 jsme s manželem bez přispění sousedů postavili na hranici pozemků plot a později k němu vysadili "psí víno". Na jaře letošního roku nám sousedka bez předchozího upozornění popínavku ze své strany ostříhala, v některých místech až u země, takže v porostu vznikla suchá místa. Může ničit něco co jí nepatří?
Dále si ze své strany plotu vysadila řadu jilmů ve vzdálenosti cca 50 cm od plotu. Na písemné upozornění, aby si stromky přesadila, protože podle zákona může vysoké dřeviny vysazovat až 3 m od plotu nereaguje. Plot je ve vzdálenosti cca 5 m od RD. Poraďte prosím, jak dále postupovat. Domluva není možná. Děkuji, Antonie.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o ostříhání psího vína sousedkou, pak v souladu s ust. § 1016 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, může soused části jiných rostliny než jsou stromy přesahující na jeho pozemek odstranit šetrným způsobem, aniž by o tom musel předem vlastníka sousedního pozemku vyrozumět. Odstranit takto může jen části rostlin, nikoliv tedy celou rostlinu. Pokud Vám tedy vznikla ostříháním psího vína nějaká škoda (cena zakoupených a zničených sazenic apod.), pak můžete po sousedce požadovat náhradu škody.
Pokud jde o sousedkou vysázené jilmy, záleží na tom, kdy k vysázení jilmů došlo. Jestliže to bylo již za účinnosti nového občanského zákoníku, tj. po 1.1. 2014, lze aplikovat ust. § 1017, v němž je zakotveno právo vlastníka pozemku odstranit stromy vzrostlé v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a to tehdy, má-li pro to rozumný důvod. Zákon přímo říká, že nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.
Doporučuji Vám tedy ještě jedenkrát písemně vyzvat sousedku k odstranění či přesazení dřevin s tím, že pokud tak v rozumné lhůtě neučiní (v době, kdy lze stromy přesazovat), obrátíte se o pomoc na příslušný soud. Tuto výzvu sousedce zašlete nejlépe doporučeně s dodejkou, kterou si ponechejte a následně přiložte k případné žalobě. Rovněž by bylo vhodné požádat o sepsání výzvy přímo advokáta, neboť je větší pravděpodobnost, že na výzvu zaslanou pod hlavičkou advokáta bude sousedka tím spíše reagovat.
Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 1016
1. Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
2. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
3. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
1. Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Může soused ostříhat vinnou révu plazící se po společném plotě?