Černá stavba souseda užívaná desítky let na sousedově pozemku - jde o vydržení nebo může majitel požádat o zbourání stavby a předání pozemku?

Tento tvrdí, že mi buď pozemek vyplatí, anebo se hodlá bránit třeba soudně, a to na základě tzv. institutu vydržení (obč. zákoník § 1089 - 1098). Neexistuje žádný právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, nicméně dřevník se na daném místě nachází a byl předchozími vlastníky/sousedy užíván po desítky let. O peníze mi nejde, daný kousek pozemku je pro mne důležitější a chtěl bych jej znovu užívat. Stanislav.

ODPOVĚĎ:

Pakliže nebude dohoda mezi Vámi a Vaším sousedem možná, nezbude, než podniknout příslušné právní kroky. V tomto ohledu bude důležité, co vše se ukáže být mezi Vámi a Vaším sousedem  sporné, tzn. zda půjde pouze o část Vašeho pozemku, která je zastavěna předmětným dřevníkem, popř. zda bude sporné vlastnické právo i k jiné části pozemku.
Dle § 1040/1 občanského zákoníku platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
Jak uvádíte ve svém dotazu, naznačil Váš soused, že předmětnou část pozemku považuje za vydrženou, tzn. že dle jeho názoru nabyl vlastnické právo k Vašemu pozemku na základě vydržení (resp. se tak možná stalo již mezi Vaším právním předchůdcem a právním předchůdcem Vašeho souseda).
Aby však mohl být Váš pozemek, resp. jeho část, vydržen, musí být splněny dvě základní podmínky.
Zaprvé musí Váš soused tento pozemek, resp. jeho část, držet po dobu 10 let (do této doby se započítává i doba, po kterou tento pozemek, resp. jeho část, drželi jeho právní předchůdci). Ze znění dotazu usuzuji, že tato podmínka je splněna.
Druhou podmínkou pro vydržení je existence dobré víry. Stručně řečeno znamená dobrá víra tolik, že Váš soused by musel být po celou dobu držby spravedlivě přesvědčen, že předmětný pozemek mu patří, tzn. že je jeho vlastníkem. Toto přesvědčení Vašeho souseda by bylo nutné zkoumat z hlediska obvyklé opatrnosti, tzn. zda mohl Váš soused při zachování běžné opatrnosti zjistit, že užívá část cizího pozemku.
Pakliže jste zjistil, že předmětný dřevník stojí na Vašem pozemku, resp. že soused užívá část Vašeho pozemku, pouhým náhledem do katastrální mapy, mohl totéž učinit i Váš soused. V takovém případě lze dle mého názoru o dobré víře Vašeho souseda pochybovat (v tomto ohledu však mohou samozřejmě panovat různé názory).
Bude-li sporným, kdo je vlastníkem některé části pozemku, bude nezbytné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu).
Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Svou obranu proti sousedovu dřevníku můžete vést rovněž v rovině veřejného práva. Můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření oprávněnosti zřízení předmětného dřevníku. Je-li předmětný dřevník zřízen na Vašem pozemku, existuje určitá pravděpodobnost, že byl zbudován bez příslušného přivolení stavebního úřadu a jedná se tudíž o tzv. černou stavbu. Je-li tomu skutečně tak, zahájí stavební úřad řízení o odstranění stavby.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád