Sloupek souseda je na mém pozemku a soused zakazuje manipulaci se sloupkem plotu - jak postupovat?

V určitém místě je ještě vyměřeno, že máme 26 cm plot posunutý k nám. Nechtěli jsme dělat problémy a měli jsme v plánu ponechat plot tak, jak je nyní. Chtěli jsme na naše náklady sloupek opravit a udělat nový dřevěný plot, který by vedl mezi našimi pozemky ve stejné linii. Než jsme stačili za sousedem zajít a domluvit se na postupu, přišel soused a ne zrovna příjemným způsobem nám řekl, že se zaměřením nesouhlasí. Víme nyní, že byla chyba dělat zaměření bez něj. Neočekávali jsme problémy. Sloupek je prý jeho, což má potvrzeno i od bývalého majitele našeho domu (kupovali jsme před 7 lety - 2015). S vlastnictvím sloupku nemáme problém, není tedy náš. Ale je na našem pozemku, což soused také odmítá. Tvrdí, že takto to bylo už před 50 lety a celý sloupek je jeho a celý plot také. Že v dobré víře pečoval o pozemek takto. Že nesmíme na nic sáhnout. Máme si vedle jeho sloupku postavit sloupek nový a hlavně neničit jeho majetek. Soused byl i na stavebním úřadě zjišťovat, zda jsme tam změnu hlásili. Ano, podávali jsme oznámení o záměru. Stále čekáme na vyjádření úřadu. Musím podotknout, že od doby, co tu jsme (7 let) soused na plot nesáhl, je na jeho straně shnilý, rozpadá se. Sloupek se také rozpadá a my ho zpevňovali, aby nespadl. Je to jediný sloupek, který nemá soused opravený. Proto jsme ho považovali za společný. A můj dotaz zní - opravdu musíme postavit sloupek vedle toho starého, i když je ten starý na našem pozemku? Tím pádem bychom museli vést plot šikmo do protějšího rohu pozemku a mezi novým a starým plotem by vzniklo nevyužité malé místo (které je dle geodeta také naše). Ráda bych řešila vše v klidu, ale bohužel to není možné a společný sloupek nepřipadá v úvahu. Máme šanci mít náš pozemek celý, i když soused naznačuje vydržení věci? Děkuji za případnou odpověď.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Opravdu musíme postavit sloupek vedle toho starého, i když je ten starý na našem pozemku?
Odpověď na tuto otázku odvisí od faktu, kdo je vlastníkem předmětného sloupku. Sama skutečnost, že sloupek stojí na Vašem pozemku, nic neznamená – na Vašem pozemku může být zřízena i cizí stavba (jak je tomu – možná – i v tomto případě).
Dle § 1024/1 občanského zákoníku platí, že:
„Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. “
Sousloví „má se za to“ předznamenává tzv. vyvratitelnou právní domněnku – tzn. že toto pravidlo platí, nebude-li prokázán opak. Pakliže Váš soused tvrdí, že celý plot (tedy i včetně sloupku) je jeho, musí své tvrzení nějak prokázat. Vám lze doporučit, abyste se obrátili na toho, od koho jste pozemek zakoupili a na vlastnickou historii předmětného plotu se u něj informovali (je nutné postavit najisto, kdo předmětný plot vybudoval a kdo je tudíž jeho vlastníkem).
Vyjde-li najevo, že vlastníkem plotu (a sloupku) je skutečně Váš soused, budete se po něm moci domáhat toho, aby tento plot opravil, a to s odkazem na § 1026 občanského zákoníku (a s odůvodněním, že v opačném případě může být hranice mezi pozemky neznatelná). Dle tohoto ustanovení totiž platí, že:
„Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. “
Co se týče Vaší otázky, bude záležet na tom, jak se postavíte k faktu, že soused užívá část Vašeho pozemku (resp. že oplocení nekopíruje přesně vlastnickou hranici pozemků). V tomto ohledu odkazuji na odpověď ad 2/ níže.
2/ Máme šanci mít náš pozemek celý, i když soused naznačuje vydržení věci?
Záleží na tom, jak se k současnému stavu (kdy soused užívá část Vašeho pozemku a má na Vašem pozemku zřízen – možná – vlastní plot) postavíte.
V obecné rovině (dle § 1012 občanského zákoníku) platí, že:
„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. “
Je-li výkon vlastnického práva rušen, je vlastník oprávněn se bránit. Konkrétně dle § 1040/1 a § 1042 občanského zákoníku platí, že:
„Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. “
„Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. “
Budete-li tedy trvat na tom, že soused užívá část Vašeho pozemku (což de facto vyplývá z provedeného geometrického plánu), bude nutné, abyste se soudní cestou domáhali ukončení užívání části Vašeho pozemku sousedem (a to včetně odstranění jeho oplocení z Vašeho pozemku). Toto soudní řízení by mohlo být případně spojeno i s určením sporné hranice pozemků – dle § 1028 občanského zákoníku totiž platí, že:
„Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. “
Jedním dechem je však nutné dodat, že užívá-li soused část Vašeho pozemku v dobré víře po dobu deseti let (popř. užíval-li tak sousední pozemek i jeho právní předchůdce), nelze vyloučit, že soused se stal vlastníkem této části Vašeho pozemku, a to na základě vydržení (§ 1089 a násl. občanského zákoníku). Stane-li se otázka ne/vydržení části Vašeho pozemku mezi Vámi a sousedem spornou, bude opět nutné jí vyřešit před soudem (a to prostřednictvím podání tzv. určovací žaloby dle § 80 Občanského soudního řádu).
V případě Vašeho procesního úspěchu by byl soused nucen plot z Vašeho pozemku odstranit a respektovat hranici pozemků. V případě Vašeho procesního neúspěchu byste byli skutečně nuceni postavit vlastní sloupek vedle toho sousedova a nadále považovat část Vašeho pozemku (užívanou dlouhodobě sousedem) za jeho pozemek.
V tuto chvíli tedy záleží na tom, zda hodláte nastalý spor řešit soudní cestou (jelikož dohoda, jak se zdá, možná není) či nikoli. Rozhodnete-li se pro podání žaloby, lze Vám doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
Jakousi alternativou (oproti zahájení soudního řízení) může být podání podnětu k místně příslušnému stavebnímu úřadu, a to na zahájení řízení o odstranění stavby – touto stavbou pak bude sousedův plot. Prokážete-li totiž stavebnímu úřadu, že sousedův plot je bez Vašeho souhlasu zřízen na Vašem pozemku (což vyplývá z vyhotoveného geometrického plánu), mohl by stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby (ve smyslu § 129 stavebního zákona). Je ovšem možné, že soused bude i zde argumentovat tím, že část Vašeho pozemku nabyl do svého vlastnictví na základě vydržení a stavební úřad Vás tudíž odkáže na soud (kde bude nutné tuto předběžnou otázku vyřešit).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)