Ochranná vzdálenost na složení materiálu (cihly, dřevo) u plotu souseda - kolik metrů?

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Minimální odstupová vzdálenost pro uskladnění stavebního materiálu, dřeva apod. :
Česká právní úprava žádnou minimální odstupovou vzdálenost od hranice pozemků pro uskladnění stavebního materiálu, dřeva apod. nestanoví. Je proto v zásadě možné skladovat tyto materiály na samé hranici pozemků.
Jedním dechem je však nutné dodat, že při skladování materiálů v blízkosti hranice pozemků je nutné respektovat základní pravidla sousedských vztahů, která jsou zakotvena v občanském zákoníku. Jedná se především o:
- § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. “
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
- § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. “
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. “
(toto ustanovení by se na uskladněný materiál vztahovalo pouze analogicky, jelikož uskladněný materiál není stavbou).
Je tedy podstatné, aby uskladněný materiál sousední pozemek například nadměrně nezastiňoval (aby nebyl uskladněn před sousedovým oknem, vedle jeho záhonu apod.), a aby se nestal zdrojem obtěžování (stékající vodou, odpadem, prašností, zápachem apod.).
V souvislosti s výše uvedeným připomínám, že v oblasti stavebního práva jsou základní odstupovou vzdáleností od hranice pozemků dva metry. Budete-li se proto chtít vyhnout případným sporům se sousedem, můžete stavební materiál, dřevo apod. uskladnit dva metry od hranice pozemků (byť Vás k tomu žádný právní předpis výslovně nenutí).
2/ Společná zeď:
Náleží-li „společná“ zeď pouze jednomu ze sousedů, musí druhý soused vždy dbát na to, že se jedná o sousedovo vlastnictví. Není tudíž například oprávněn tuto zeď (a to ani ze své strany) stavebně upravovat (vysekávat do ní výklenky apod.), resp. může tak činit pouze s výslovným souhlasem souseda.
Na druhou stranu je pravdou, že soused – jako výlučný vlastník zdi – za tuto zeď odpovídá. Pokud by se tedy tato zeď stala zdrojem obtěžování či škody, byl by soused povinen přijmout takové opatření, které by obtěžování či škodě zabránilo.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že sdílení „společné“ zdi může být právně ošetřeno zřízením služebnosti (věcného břemene), a to služebnosti „opora cizí stavby“ dle § 1269 občanského zákoníku.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník