Stínění tújemi, tújemi od souseda - jak ho donutit, aby je zkrátil?

Což mě v mém věku (je mi 74 let) již zatěžuje. Mám nějakou možnost požadovat, aby soused tyto túje zkrátil na rozumnou výšku a břečťan, aby odstranil? Aby se stále nerozrůstal na náš pozemek a na dům.
2. Zjistila jsem, že soused chce postavit pergolu před naším oknem, které je zde po celou dobu (existence domu). Dům děda postavil v r. 1926. To okno tu vždycky, co se pamatuji, bylo. Takže předpokládám, že vše bylo uskutečněno v souladu se zákonem. Mohu po sousedovi požadovat, aby stavbu pergoly posunul tak, aby nevrhala stín na toto okno? Jinak bych musela v té místnosti celý den svítit. Děkuji Vám za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Sousedovo rostlinstvo:
Co se týče sousedových tújí, je podstatné, kdy byly vysazeny, tzn. zda se tak stalo před 1. 1. 2014 nebo až poté. Pokud totiž byly túje vysazeny po tomto datu, bude se na ně vztahovat § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."
Vyjde-li naopak najevo, že sousedovy túje byly vysazeny před 1. 1. 2014, mohla byste se bránit s odkazem na nadměrné obtěžování stínem, a to s odkazem na § 1013/1 občanského zákoníku:
"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že ... stín ... a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka ... v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku ..."
Pokud jde o sousedův břečťan, je aplikovatelný § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá."
Proti přerůstání sousedova břečťanu se můžete samozřejmě bránit rovněž s odkazem na výše citovaný § 1013/1 občanského zákoníku.
Souhrnně platí, že nebude-li soused ochoten Vašim požadavkům vyhovět, nezbude Vám než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Rozhodnete-li se pro soudní řešení nastalého sporu, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
2/ Sousedem zamýšlená výstavba pergoly:
Ve Vašem případě je podstatné, jak daleko od hranice pozemků hodlá soused svou pergolu vystavět (tato skutečnost z Vašeho dotazu nevyplývá). Pokud by měla být tato vzdálenost menší než dva metry, je téměř jisté, že soused bude povinen získat od stavebního úřadu nějaké přivolení (například územní souhlas či souhlas s tzv. stavební ohláškou). Pokud by Vás soused kontaktoval s žádostí o podpis situačního výkresu, z něhož zjistíte, že pergola má být blízko hranice pozemků, resp. blízko Vašeho okna, nic sousedovi samozřejmě nepodepisujte.
Započne-li soused s výstavbou pergoly, můžete v této věci kontaktovat místně příslušný stavební úřad a dotázat se ho, zda soused získal jeho souhlas s touto stavební činností. Bude-li soused stavět takzvaně načerno, měl by mu stavební úřad zakázat ve výstavbě pokračovat a zahájit řízení o odstranění stavby (v jehož rámci sousedovi umožní požádat o dodatečné povolení stavby).
Pokud bude ve věci sousedova stavebního záměru probíhat řízení u stavebního úřadu, bude samozřejmě nutné, abyste zde vznesla své námitky. Vyhoví-li stavební úřad i přesto sousedově žádosti a výstavbu pergoly mu povolí, budete se moci bránit buď podáním odvolání (bude-li to možné) či návrhem na zahájení přezkumného řízení. V takovém případě není vyloučena ani soukromoprávní obrana, a to dle § 1004 občanského zákoníku:
"Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.
Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla ..."
Vyjde-li najevo, že soused k výstavbě pergoly žádné přivolení stavebního úřadu nepotřebuje (i tato varianta je zajistých okolností možná), budete se moci proti výstavbě pergoly bránit s odkazem na § 1020 občanského zákoníku:
"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků."
I v tomto případě platí, že nevyhoví-li soused Vašemu požadavku (a zároveň nebude potřebovat žádné přivolení stavebního úřadu), bude nutné řešit spor soudní cestou.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník