Vydržovací právo na přihrazený pozemek - část obecního pozemku je dlouhodobě oplocena a užívána v dobré víře vlastnictví

Za plotem je obecní cesta, kterou plot přirozeně kopíruje.   Kdo by mohl případně toto právo uplatnit? Mami, která to nabila dědictvím po svých rodičích a bydlí tam již 63 let nebo sestra, která to vlastní teprve 2 roky?   Děkuji za odpověď. Monika.

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby bylo možné nabýt vlastnické právo k části pozemku na základě vydržení, musí být v zásadě splněny dvě podmínky:
- nepřerušená držba musí trvat alespoň po dobu deseti let,
- po celou tuto dobu se musí jednat o držbu v dobré víře – držitel se tedy musí upřímně domnívat, že jím užívaný pozemek je jeho vlastnictvím (přičemž nemá možnost zjistit, že tomu tak není)
(jak to vyplývá z § 991a násl. , § 1089/1, § 1090/1 a § 1091/2 občanského zákoníku).
Dle znění dotazu usuzuji, že v důsledku digitalizace katastrální mapy (proběhlé v roce 2016) se stalo zjevným, že oplocení zasahuje do sousedního pozemku, resp. že v minulosti byla užívána část sousedního pozemku. Mělo-li by dojít k vydržení předmětné části sousedního pozemku, musela by držba trvat požadovanou dobu do roku 2016 (tzn. že v roce 2016 by již muselo být vydrženo). Pokud Vaše matka vlastnila předmětný pozemek (a zároveň užívala část sousedního pozemku) po několik desetiletí před rokem 2016, mohlo dojít k vydržení již v době, kdy pozemek vlastnila ona.
Ve Vámi popsaném případě přichází v úvahu rovněž tzv. mimořádné vydržení. Konkrétně dle § 1095 občanského zákoníku platí, že:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
Je-li předmětný pozemek v současné chvíli vlastnictvím Vaší sestry, mělo by se vydržení týkat rovněž jí. Doba, po kterou byla část sousedního pozemku poctivě (tzn. v dobré víře) držena Vaší matkou, se započte do doby, kdy je část sousedního pozemku držena Vaší sestrou.
S ohledem na fakt, že pravděpodobně od roku 2016 muselo být Vaší matce zřejmé, že užívá část sousedního pozemku, mohla nabýt tuto část sousedního pozemku do vlastnictví na základě vydržení již do roku 2016. V takovém případě by byla vlastnicí části sousedního pozemku stále Vaše matka – jelikož tuto část pozemku Vaší sestře nedarovala.
V současné chvíli záleží na Vaší matce a Vaší sestře, zda hodlají nastalou situaci nějak řešit, anebo zda zachovají status quo (a budou nadále užívat část sousedního pozemku). Pokud by měly zájem o řešení věci, bylo by nutné vyzvat vlastníka sousedního pozemku, aby uznal, že vlastnicí předmětné části pozemku je Vaše sestra/matka. Pakliže by s tím vlastník sousedního pozemku nesouhlasil, musel by se nastalý spor vyřešit soudně, a to podáním tzv. určovací žaloby (§ 80 Občanského soudního řádu).
Rozhodnou-li se Vaše sestra a matka věc neřešit, může se stát, že vlastník sousedního pozemku je vyzve k jeho vyklizení a vrácení bezdůvodného obohacení, které na jejich straně vzniklo. V takovém případě by opět bylo nezbytné soudní cestou zodpovědět otázku, zda k vydržení části sousedního pozemku došlo či nikoli.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád