Hluk ze sousedního pozemku (traktor) - kdy si může soused stěžovat?

Jako snad každá rodina na vesnici vlastníme auta, motorky, čtyřkolku a před nedávnem jsme si pořídili starší traktor - veterána, který syn s manželem dávají dohromady a tudíž občas vyjedeme s traktorem z garáže a před garáží ho nastartujeme, vyjedeme ze vrat a jedeme ho projet na polní cesty, které máme hned za domem. Musím upozornit, že traktor, ani jiná vozidla nestartujeme nikdy v rozmezí nočního klidu (22-6 h), pouze maximálně odpoledne, když jsme doma z práce, o víkendech a vždy jen na nezbytně nutnou dobu, když je příznivé počasí a podobně. Problém je v tom, že naše garáž a místo před garáží je přímo naproti sousedům přes ulici, kteří nás neustále sledují za oknem a dokonce jsme i viděli, že si nás natáčí na mobilní telefony. A teď jsme od nich dostali stížnost, že jsou obtěžování intenzivním hlukem a emisemi z našeho pozemku a pokud nesjednáme nápravu, tak tu stížnost předají nadřízeným orgánům ochrany veřejného zdraví. Jak se můžeme proti této stížnosti bránit? Mají na to vůbec sousedi právo? V zákoně se píše něco o chráněním venkovním prostoru do 2 m. , ale nevím, jak je to přesně myšleno. Náš prostor před garáží je od jejich pozemku určitě více než 2 m. Nemyslím si, že by hluk byl intenzivní, trvalý nebo příliš častý, prostě občas nastartujeme traktor nebo čtyřkolku nebo motorku a odjedeme z pozemku. A mohou sousedi použít proti nám videa, co si nahrávají na mobilní telefony? Není to už porušení ochrany našeho soukromí? Předem děkuji za pomoc a přeji hezký den. S pozdravem Vlastimila.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak se můžeme proti této stížnosti bránit?
Proti stížnosti jako takové se bránit v podstatě nelze, jelikož Vaši sousedé (stejně jako kdokoli jiný) mají právo adresovat správním orgánům nejrůznější podněty (stížnosti nevyjímaje).
Pakliže se Vaši sousedé obrátí se stížností na místně příslušné pracoviště krajské hygienické stanice, měli by pracovníci tohoto správního orgánu na místě provést měření hluku (aby bylo ověřeno, zda hluk z motorů Vašich vozidel překračuje stanovené limity či nikoli).
Obecně dle § 30/1 zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že:
„Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku … jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb …“
Je tedy nepochybné, že tato povinnost se vztahuje rovněž na Vás, jelikož provozujete stroje (vozidla), které jsou zdrojem hluku. Konkrétní hlukové limity jsou stanoveny v prováděcím právním předpise, kterým je nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Vaši sousedé ve výzvě zmiňují zastaralý prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006 Sb.), který byl účinný pouze do 1. 11. 2011 (to však jen na okraj).
Co se týče pojmů “ „chráněný venkovní prostor“, „chráněný venkovní prostor staveb“ a „chráněný vnitřní prostor staveb“, jsou příslušné definice zakotveny v § 30/3 zákona o ochraně veřejného zdraví:
- chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť,
- chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště,
- chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách.
Tomu, aby pracovníci krajské hygienické stanice (popř. jiné oprávněné subjekty, pokud by si je Vaši sousedé objednali) provedli měření hluku, tedy zabránit nelze. Následně bude záležet na výsledku takového měření. Jedná-li se však o běžný hluk motorů, který je navíc krátkodobý, neměly by být hlukové limity překročeny.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že obtěžování hlukem (či například spalinami) může být řešeno i soukromoprávní cestou. Konkrétně dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … kouř, prach, plyn, pach … hluk … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Vaši sousedé by se tedy mohli proti údajně nadměrnému obtěžování hlukem bránit i podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. V rámci soudního řízení by však byli úspěšní pouze tehdy, pokud by prokázali, že a/ obtěžování hlukem se děje v míře nepřiměřené místním poměrům a b/ podstatně omezuje obvyklé užívání jejich pozemku (což nemusí být snadné).
2/ Mají na to vůbec sousedi právo?
Na tuto otázku odpovídám výše – ano, sousedé jsou oprávněni obrátit se na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici se stížností na údajné překračování hlukových limitů. Podstatné bude, jak dopadne případně provedené měření hluku, resp. jaké důsledky vyvodí krajská hygienická stanice z případného překročení hlukových limitů.
3/ A mohou sousedi použít proti nám videa, co si nahrávají na mobilní telefony? Není to už porušení ochrany našeho soukromí?
Obecně samozřejmě platí, že zachytit podobu člověka a tento záznam šířit je možné pouze s jeho souhlasem (§ 84 a § 85/1 občanského zákoníku). Z tohoto pravidla však existuje několik výjimek. Jednou z nich je § 88/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. “
Vaši sousedé by proto mohli argumentovat (dle mého názoru poměrně logicky), že předmětné nahrávky pořizovali jako důkazní materiál (tedy pro prokázání obtěžování hlukem z Vašeho pozemku). V tomto ohledu je samozřejmě podstatné, co konkrétně a v jakém rozsahu bylo sousedy natáčeno – ani výše citované ustanovení občanského zákoníku totiž nesmí být používáno nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (jak to vyplývá z § 90 občanského zákoníku).
Zadruhé je pak nutné si uvědomit, že podobizna představuje osobní údaj člověka. Pokud by tedy sousedé nakládali s pořízenými záznamy nepřiměřeným způsobem (například je rozšiřovali apod.), mohli byste se obrátit na dozorový orgán, kterým je v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
nařízení vlády č. 272/2011 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
nařízení vlády č. 148/2006 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník