Zabránění vjezdu a průchodu k pozemku novým majitelem vedlejšího pozemku

Z mne neznámého důvodu mi uvedený soused stejné neumožňuje. Na bráně je nápis: Budete li potřebovat průjezd, obraťte se na mé tel číslo ..., pokud jsem tak učinil, byl majitel buď na dovolené, nebo měl bránu údajně zaskládanou stavebním materiálem, nebo byl v práci. Obrátil jsem se na městský úřad, který je majitelem pozemků, přilehlých k zmíněnému vjezdu. Dle vyjádření právníka úřadu k zásobování mého domu slouží primární vchod do mého domu, který je po schodech a metr od okresní silnice. Můj návrh na řešení ze strany MU tedy není oprávněný, abych se se sousedem snažil domluvit, tj úřad v této věci bude nečinný. Ještě v 60. letech vydával úřad smlouvu s dřívějším majitelem, kterou obdržel každý ze sousedů o strpění využití vchodu, nejednalo se však o zapsané věcné břemeno, pouze o smlouvu, ve které majitel strpí užití vchodu jinými sousedy. Majitel vjezdu mi vždy odpoví tak, že mám např. na sklízení dříví počkat 14 dní, atp. , výjezd malým motocyklem bránou není z výše zmíněných důvodů možný. Motocykl je trvale zaparkovaný na mém dvoře. Dříví nebylo dva roky branou svezeno. Stavební materiál taky. Hledám řešení, které mi umožní výjezd i průchod bez toho, že bych se zmíněného pána doprošoval, ideálně bych měl klíč, tedy - užití průchodu bych nemusel nijak řešit. Nejedná se mi o např. zřízení břemene, které dopadne způsobem, že jsem před sousedem v roli prosebníka, s tím, že strpí a odemkne dveře jen pokud uzná sám za vhodné. Věřím, že jsem uvedené popsal srozumitelně, děkuji za odpověď.  

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, zda se na sousedově pozemku (který je/býval využíván jako příjezd k ostatním pozemkům) nachází účelová komunikace - a pokud ano, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou. Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že:
"Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků ...
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad."
V této věci Vám proto v první řadě doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu) a konzultovat s ním, zda se na sousedově pozemku nachází účelová komunikace a pokud ano, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou.
Vyšlo-li by totiž najevo, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nebyl by soused oprávněn bránit nikomu v jejím užívání - veřejně přístupné účelové komunikace totiž podléhají tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
"... užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny ... Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace."
Pokud by se tedy ukázalo, že soused svévolně brání v obecném užívání veřejně přístupné účelové komunikace, mohl by se dopustit přestupku (a od silničního správního úřadu by mu hrozilo uložení pokuty). Vyjde-li naopak najevo, že se jedná o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, je k jejímu užívání oprávněn toliko soused, resp. ten, komu to dovolí.
Na místně příslušném obecním úřadě se můžete dále dotázat, zda sousedův pozemek (resp. jeho příslušná část) nepředstavuje veřejné prostranství. Dle § 34 zákona o obcích totiž platí, že:
"Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru."
Vyšlo-li by najevo, že jde o veřejné prostranství, nebyl by opět soused oprávněn bránit nikomu v jeho užívání.
V této souvislosti přichází v úvahu i využití institutu nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029/1 občanského zákoníku platí, že:
"Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek."
Z dotazu nicméně vyplývá, že Váš pozemek je s veřejně přístupnou cestou spojen na jiném místě - není proto možné hovořit o tom, že bez užívání sousedova pozemku by byl Váš pozemek nepřístupný. Domnívám se proto, že Vámi případně podaná žaloba (na zřízení nezbytné cesty) by byla soudem zamítnuta, a to s odkazem na § 1032/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož soud nepovolí nezbytnou cestu:
"žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení"
Ukáže-li se, že na sousedově pozemku se nenachází ani veřejně přístupná účelová komunikace, ani se nejedná o veřejné prostranství (přičemž nebude možné zřídit ani nezbytnou cestu), nezbude Vám, než se se sousedem na užívání jeho pozemku dohodnout.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník