Sousedský spor, sousedská šikana - jak se bránit? (sousedovi vadí strom, keř na hranici pozemků, skleník 2 metry od hranice a štěkající pes)

Ještě nám nic nedorazilo ale víme, že už tam byla a fotí si naší zahradu. Přitom oni mají také na hranici pozemku stromy a keře a to ještě blíže než my. Dále a také máme dva metry skleník dle zákona a také nás stále napadá, že nechce abychom ho tam měli.   Jejich opěrná zeď stále sjíždí a naklání se na náš pozemek a tím se zmenšuje vzdálenost dva metry. Dále jí vadí, že štěká pes, přitom, když v ulici začnou na ni štěkat jak jde ulici každý pes u domu, tak náš pes štěká také, ale pak přestane, jen hlídá. Dále jí vadí, přístřešek na auto, který tam je už snad 20 let.   Stále nás jen napadá a vyhledává konflikty. Požádala jsem ji, ať už nás nechá byt a ať už na mě nemluví. Už se bojíme chodit po zahradě, aby nás neodchytla a začínáme se bát i o psa.   My už nevíme co máme dělat, začínám být z toho ve stresu. Proboha, může dojít k myšlence prodeje, ale co když ona bude odrazovat zájemce. No prostě úplná hrůza.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Dřeviny na hranici pozemku:
Pokud byly Vaše dřeviny vysazeny po 1. 1. 2014, mohla by se sousedka domáhat jejich odstranění za splnění podmínek dle § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."
K tomu, aby byly sousedčiny požadavky oprávněné, by tedy musela sousedka disponovat nějakými objektivně rozumnými důvody (například reálná obava z pádu nestabilního stromu, přerůstání větví či podrůstání kořenů a narušování statiky sousedčiny stavby apod.). Pakliže ovšem sousedka požaduje odstranění dřevin pouze ze zlomyslnosti, mohou dřeviny zůstat, tam, kde jsou.
Sousedka by dále mohla argumentovat tím, že jí dřeviny nadměrně omezují ve výkonu jejího vlastnického práva (například v důsledku stínění, spadu listí či jehličí apod.). Konkrétně dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:
"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad ... stín ... a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka ... v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku ..."
Pokud byste sousedčiny výzvy neuposlechli, musela by na Vás sousedka podat k soudu žalobu (kontaktováním policie či obecního/městského úřadu sousedka ničeho nedocílí). Je možné, že k tomuto kroku se sousedka nikdy neodhodlá a zmůže se pouze na výhrůžky. I pokud by na Vás sousedka žalobu podala, uspěla by pouze tehdy, pokud by prokázala, že jí přítomnost dřevin omezuje v intenzitě nepřiměřené místním poměrům (běžné zastínění či běžný spad listí a jehličí proto není na škodu).
2/ Skleník:
V tomto ohledu je podstatné, zda Váš skleník představuje legální stavbu nebo se jedná o tzv. černou stavbu. Pokud jsou splněny všechny tyto parametry:
"skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení"
není (resp. ani v minulosti nebylo) pro jeho zřízení nutné získávat žádné přivolení stavebního úřadu (jak to vyplývá z § 79/2 písm. n) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). V takovém případě jsou tedy sousedčiny požadavky neoprávněné.
Není-li v případě Vašeho skleníku některá z výše uvedených podmínek splněna, bylo pro jeho zřízení zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 18. stavebního zákona). Pokud by na Vás sousedka podala k místně příslušnému stavebnímu úřadu udání, mohl by stavební úřad zahájit řízení o nařízení odstranění stavby, v jehož rámci byste však mohli požádat o dodatečné povolení tzv. černé stavby (§ 129/2 stavebního zákona).
3/ Šikana ze sousedčiny strany:
Překračuje-li sousedčino počínání únosnou mez, resp. sleduje-li sousedka svým jednáním nikoli ochranu vlastních práv, nýbrž poškození těch Vašich, mohla by se dopustit přestupku proti občanskému soužití. Tento přestupek totiž dle § 7/1 písm. c) bodů 3. a 4. zákona o některých přestupcích spáchá fyzická osoba, která úmyslně naruší občanské soužití tak, že:
- se vůči jinému dopustí schválnosti,
- se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Za spáchání tohoto přestupku může být sousedce uložena pokuta do 20.000,- Kč. V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní/městský úřad (resp. na jeho přestupkovou komisi) a iniciovat zahájení přestupkového řízení.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích