Přesazení ovocných stromů na více než 1,5 metru od hranice pozemku - může to soused požadovat?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
Musím přesadit ovocné stromky od hranic pozemku, když jsou 1,5metru od hranice pozemku? Soused argumentuje tím, že se dá předpokládat, že tyto stromy, pokud vzrostou, budou přesahovat na pozemek souseda nejen spadem listí, ale i spadaného nesklizeného ovoce. Samozřejmě pokud strom vzroste tak, že by zasahoval na pozemek souseda, budou tyto větve odstraněny. Nejsem si jistá ohledně listí. Přeci když fouká vítr dolétne listí i z druhého konce zahrady. Děkuji za odpověď. Marcela.
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit – a měl by si to uvědomit i Váš soused – že obvyklý spad listí na sousední zahradu není zakázán (jedná se o běžný přírodní jev, se kterým je nutné počítat – samozřejmě s určitými výjimkami, resp. zákonnou regulací, o které se zmiňuji níže).
Problematika stromů vysazených v blízkosti hranice pozemků je upravena ve třech ustanoveních občanského zákoníku:
1/ Stromy vysazené v blízkosti hranice pozemků:
Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
Onen „rozumný důvod“, který souseda opravňuje požadovat zachování výše uvedené odstupové vzdálenosti od hranice pozemků, musí být objektivně rozumným důvodem, tedy důvodem, který by za rozumný považovala většina lidí (bez subjektivních či iracionálních vlivů).
Je otázkou, zda lze sousedovu obavu ze spadu ovoce a listí považovat za objektivně rozumný důvod. V tomto ohledu lze souhlasit s Vaším argumentem, že spadané listí je větrem běžně roznášeno po celé zahradě – je nicméně pravdou, že budou-li stromy vysazeny 1,5 metru od hranice pozemků, bude spad listí na sousedův pozemek nepochybně větší.
2/ Obtěžování spadaným listím a ovocem:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Soused by se tedy (s odkazem na toto ustanovení občanského zákoníku) mohl domáhat odstranění či přesazení stromů pouze tehdy, pokud by byl spadaným listím či ovocem (popřípadě stíněním) obtěžován v míře nepřiměřené místním poměrům. Ne každé obtěžování spadaným listím či ovocem tedy dává sousedovi právo bránit se proti přítomnosti stromů (nýbrž toto obtěžování musí být určité vyšší intenzity).
Co se týče spadaného ovoce, je vhodné poukázat ještě na § 1016/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku …“
3/ Přesahující větve či podrůstající kořeny:
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že:
„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. “
I z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že přesah větví či podrůstání kořenů samy o sobě neopravňují souseda k jejich odstranění – k tomuto jednání musí mít soused rozumné důvody (například racionální obavu z pádu odlomené větve, narušení statiky domu v důsledku podrůstajících kořenů, nadměrné stínění apod. Je však samozřejmě možné, aby přerůstající větve či podrůstající kořeny odstranil sám vlastník stromu.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Štítky: