Spoluvlastník neplatí účty za elektřinu a vodu - jak postupovat? (možnost odpojení elektřiny a vody)

Druhý spoluvlastník mi v dubnu 2023 přestal přispívat 1/2 na tyto účty a já nezvládnu nadále tyto účty platit sama. Hledám radu jak, co nejrychleji, snad nejlevněji a nejšetrněji řešit tenhle problém, abych si sama neuškodila? Jaké mám možnosti?   Na elektrárně mi bylo řečeno, že dům mohu nechat odpojit od příjmu elektřiny. Třeba by si druhý spoluvlastník přihlásit odběr na jeho jméno.   Nebo mohla bych mít jinou možnost jak neplacení elektřiny řešit? Pokud bych v budoucnu řešila rozdělení nemovitosti, a účty byly na jeho jméno, mohl by mi soud nařídit, abych si nakonec musela já udělat svoji přípojku elektřiny a sama ji financovala? Na vodárnách mi bylo řečeno, že dodávku vody zastavit nemohou a v jejich systému je spoluvlastníkem stále člověk, který vlastnil druhou polovinu nemovitosti před současným spolumajitelem. Mohou mi vodárny zabránit v ukončení smlouvy o odběru vody? Pokud přestanu platit účty když na ně tedy nemám, jaký postih a penále mi může hrozit? V jakém časovém limitu běží penále? Byl by spoluvlastník také stíhán? Nebo ten kdo je stále na systému vodáren jako odběratel společně se mnou (což je předchozí spoluvlastník)? Kdybych se po čase rozhodla připojit vodu nazpět na vlastní studnu (kterou jsme používali v minulosti), a druhý spoluvlastník se taky připojil na tuto studnu, muže mi zabraňovat v odběru této vody? Musím nadále platit vodárnám za to, že připojení je k tomu zřízené? A pokud ano jak to mohu řešit? Pokud bych následně musela řešit rozdělení nemovitosti a vše co k tomu patří, jaké jsou postupy? Pokud soudně, co se zohledňuje a kdo platí poplatky? Kdo by si měl po rozdělení nemovitosti zřídit svoji el. nebo vodovodní přípojku? Kdo o tom rozhodne? Předem Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nebo mohla bych mít jinou možnost jak neplacení elektřiny řešit?
Ukončení platnosti smlouvy o dodávkách elektřiny je poměrně vhodným krokem, jak druhého spoluvlastníka donutit k činnosti. Doporučuji Vám však ho na tento úmysl předem upozornit (tedy sdělit mu, že pokud Vám nezačne opět přispívat na náklady, jste připravena smlouvu vypovědět). Bylo by ideální, pokud by se Vám zároveň podařilo dojednat dodávky elektřiny pouze do Vaší jednotky.
2/ Pokud bych v budoucnu řešila rozdělení nemovitosti, a účty byly na jeho jméno, mohl by mi soud nařídit, abych si nakonec musela já udělat svoji přípojku elektřiny a sama ji financovala?
Vyloučit to samozřejmě nelze. Jedním dechem je však nutné dodat, že skutečnost, že dodávky elektřiny by byly "psány" na druhého spoluvlastníka, v podstatě nic neznamená - nelze z toho dovozovat, že by byl výlučným vlastníkem elektrické přípojky (a Vy byste si musela vybudovat vlastní).
3/ Mohou mi vodárny zabránit v ukončení smlouvy o odběru vody?
Záleží na tom, jak je tato smlouva koncipována, resp. především na tom, kdo je stranou této smlouvy. Dodavatel pitné vody Vám samozřejmě nemůže zabránit ve vypovězení smlouvy, je-li však smlouva uzavřena mezi dodavatelem, na jedné straně, a Vámi a další osobou, na straně druhé, může to představovat komplikaci.
4/ Pokud přestanu platit účty když na ně tedy nemám, jaký postih a penále mi může hrozit?
V tomto ohledu záleží na tom, jak jsou nastaveny smlouvy, které jste uzavřela. Doporučuji Vám proto do těchto smluv nahlédnout a zaměřit se na pasáže upravující smluvní sankce. Pokud by se Vám nepodařilo ze smluv (či obchodních podmínek, které jsou jejich součástí) tyto informace získat, můžete se s tímto dotazem obrátit přímo na jednotlivé dodavatele (kteří by měli být schopni Vám sdělit, jak postupují, dostane-li se klient do prodlení s placením).
5/ V jakém časovém limitu běží penále?
Penále (smluvní sankce) se zpravidla účtuje za celou dobu, kdy se klient nachází v prodlení s platbou.
6/ Byl by spoluvlastník také stíhán? Nebo ten kdo je stále na systému vodáren jako odběratel společně se mnou (což je předchozí spoluvlastník)?
Dodavatel bude penále (smluvní sankci) účtovat pouze svým smluvním partnerům (tedy Vám, případně bývalému spoluvlastníkovi).
7/ Kdybych se po čase rozhodla připojit vodu nazpět na vlastní studnu (kterou jsme používali v minulosti), a druhý spoluvlastník se taky připojil na tuto studnu, muže mi zabraňovat v odběru této vody?
Nevidím jediný důvod, proč by Vám měl druhý spoluvlastník bránit v odběru vody ze studny. V tomto ohledu je podstatné, zda jste vlastnicí (resp. spoluvlastnicí) této studny (ze znění dotazu usuzuji, že ano).
8/ Musím nadále platit vodárnám za to, že připojení je k tomu zřízené? A pokud ano jak to mohu řešit?
Platit musíte, máte-li platnou smlouvu a pokud odebíráte pitnou vodu (popř. je nutné hradit pevnou část úhrad, která nezávisí na množství odebrané vody). Tato situace je řešitelná ukončením platnosti smlouvy o dodávce pitné vody.
9/ Pokud bych následně musela řešit rozdělení nemovitosti a vše co k tomu patří, jaké jsou postupy?
Spoluvlastnictví pozemku či domu může být zrušeno a vypořádáno v první řadě písemnou dohodou spoluvlastníků (tuto dohodu je zapotřebí vložit do katastru nemovitostí). Není-li dohoda možná, je zapotřebí obrátit se v této věci na soud (jak to vyplývá z § 1143 občanského zákoníku).
10/ Pokud soudně, co se zohledňuje a kdo platí poplatky?
Soud je v první řadě povinen pokusit se spoluvlastněnou věc rozdělit (§ 1144/1 občanského zákoníku). Není-li rozdělení spoluvlastněné věci dost dobře možné, resp. snížila-li by se tím podstatně její hodnota, rozhoduje soud dle § 1147 občanského zákoníku následovně:
"Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky."
Soudní poplatek hradí ten, kdo se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Tento soudní poplatek je vyměřen v příloze zákona o soudních poplatcích, a to v její položce 6:
"Za návrh na zahájení řízení ... o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 2 000 Kč
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc ... která je předmětem vypořádání."
Na soud se můžete obrátit s žádostí o odpuštění či alespoň snížení soudního poplatku.
11/ Kdo by si měl po rozdělení nemovitosti zřídit svoji el. nebo vodovodní přípojku? Kdo o tom rozhodne?
Záleží na tom, jak se spoluvlastníci při rušení a vypořádávání spoluvlastnictví dohodnou. Pakliže rozhoduje soud, měl by se ve svém rozhodnutí zabývat rovněž touto otázkou.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích