Výzva k odstranění plotu (odplocení) připloceného pozemku - vzor, obsah, podmínky

V našem případě jsme koupili dům se zahradou v roce 2012. Podle historických leteckých snímků je zahrada v daném rozsahu užívána od roku 1954 a již v té době se hranice užívání neshodovala s hranicí vlastnickou. Domníváme se, že užívání v dobré víře předchozími majiteli je snadné vyvrátit. Připlocen je pozemek v majetku města. Spornou část oplocení stavěla předchozí majitelka bez stavebního povolení několik let před prodejem nemovitosti. Tento úsek oplocení probíhá 14 m po hranici našeho pozemku a pak plynule pokračuje cca 65 m po sousedním pozemku než se napojí na původní části postavené v souladu s hranicemi vlastnictví. My (noví majitelé) jsme plot za dobu užívání nijak neupravovali. Vzhledem k mnoha omezením dané parcely (ochranná pásma vodovodu, aktivní záplavová zóna, omezení daná územním plánem) zvažujeme variantu zanechat užívání předmětného pozemku. Pro ten případ je město připraveno vydat výzvu k odplocení pozemku. Na základě jakých zákonů a skutečností může město vydat výzvu abychom na vlastní náklady odstranili stavbu postavenou předchozí majitelkou na cizím pozemku? Těším se na vaši odpověď. S pozdravem Bonifác.

ODPOVĚĎ:
Pakliže byste se rozhodli zaujmout stanovisko, že jste nabyli část městského pozemku do vlastnictví na základě vydržení, mohli byste využít institut tzv. mimořádného vydržení. Konkrétně dle § 1095 občanského zákoníku platí, že:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
V tomto případě tedy musí být část městského pozemku užívána alespoň dvacet let (do této doby se započítává i držba realizovaná právními předchůdci). Podmínky pro mimořádné vydržení jsou méně přísné, než jak je tomu u běžného vydržení. Tyto podmínky byly v posledních letech navíc zmírněny judikaturou – nabýt vlastnické právo na základě mimořádného vydržení proto není příliš obtížné (je ovšem nutné počítat s tím, že by o této věci pravděpodobně rozhodoval soud – pakliže by nedošlo k dohodě s městem). K tomuto tématu se více dočtete například zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/mimoradne-vydrzeni-kdyz-vydrzite-dlouho-vydrzite-115938.html
Máte-li naopak v úmyslu užívání části městského pozemku zanechat, můžete tak samozřejmě učinit. V takovém případě lze skutečně očekávat, že město se po Vás bude domáhat odstranění příslušné části oplocení. Nelze ani vyloučit požadavek města na náhradu bezdůvodného obohacení, které na Vaší straně užíváním části městského pozemku vzniklo.
Město je oprávněno po Vás požadovat odstranění příslušné části oplocení z toho důvodu, že jste jeho vlastníky. Z dotazu vyplývá, že jste zakoupili pozemek se stavbou – předpokládám proto, že předmětem koupě bylo rovněž oplocení (resp. toto oplocení se stalo s největší pravděpodobností součástí Vašeho pozemku (jak to vyplývá z § 506/1 ve spojení s § 3054 občanského zákoníku). Byť to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že jste vždy považovali celé oplocení za svůj majetek, resp. jste se k němu takto chovali.
Město je proto oprávněno se po Vás dožadovat odstranění tohoto oplocení z části městského pozemku, a to s odkazem na § 1040/1, resp. na § 1042 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
„Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. “
„Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník