Jeden ze spolumajitelů pozemku odmítá inženýrské sítě (liniová stavba) - mohou ho ostatní vlastníci přehlasovat a sítě zrealizovat?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
Jsme čtyři podíloví spoluvlastníci pozemku. Abychom se v budoucí dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vyhnuli komplikovanému finančnímu vypořádání různé vzdálenosti čtyř pozemků vzniklých dělením od připojovacího bodu vodovodního a kanalizačního řadu, rozhodli se tři spoluvlastníci s podíly 1/3, 1/3 a 1/6 přivést vodovodní řad a kanalizační řad z napojovacího boduk budoucím pozemkům vzniklým dělením.
Od řadů povedou čtyři vodovodní a čtyři kanalizační přípojky k budoucím pozemkům vzniklým dělením. Jeden spoluvlastník s podílem 1/6 s výše popsaným zasíťováním pozemku nesouhlasí, síťování se nechce zúčastnit a ani nechce hradit podíl vzniklých nákladů. Tvrdí, že by se zasíťováním museli podle §1132 občanského zákoníku souhlasit všichni spoluvlastníci, neboť pozemek by byl zatížen služebností inženýrské sítě podle § 1267 obč. zákoníku a mimo to vodovod a kanalizace jsou liniové stavby podle § 509 obč. zákoníku, které nejsou součástí pozemku. Zbývající spoluvlastníci se domnívají, že ani v případě liniové stavby nedochází ke zřízení práva třetí osoby, a tudíž k zatížení pozemku, který je stále ve spoluvlastnictví. Domnívají se, že pro zbudování řadů a přípojek k pozemku dojde podle § 1129 obč. zákoníku k podstatnému zlepšení pozemku – zvýšení jeho ceny, umožnění výstavby rodinných domů. Tudíž pro zbudování řadů a přípojek podle § 1129 postačí souhlas 2/3 podílů. Postačí tedy pro zbudování řadů a přípojek souhlas 2/3 podílů nebo je nutný souhlas všech spoluvlastníků? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz nemohu dát jednoznačnou odpověď, jelikož se jedná o problematiku poměrně diskutabilní.
Pakliže by měl být spoluvlastněný pozemek v důsledku vybudování vodovodního a kanalizačního řadu, popř. vodovodních a kanalizačních přípojek zatížen služebností (věcným břemenem), bude skutečně nutné, aby s tím vyslovili souhlas všichni spoluvlastníci (jak to vyplývá z § 1132 občanského zákoníku). Ze znění dotazu nicméně nevyplývá, zda bude zřízení služebnosti nutné či se obejdete bez něj.
Je rovněž pravdou, že vodovodní a kanalizační řady a vodovodní a kanalizační přípojky jsou – jakožto liniové stavby – samostatnými nemovitými věcmi (nestávají se tedy součástí pozemku). V tomto ohledu je tedy otázkou, zda lze zřízení těchto samostatných liniových staveb stále považovat za rozhodování o spoluvlastněném pozemku (ve smyslu § 1129 občanského zákoníku), anebo zda se již jedná o rozhodování o vybudování samostatné stavby, která se spoluvlastněným pozemkem nesouvisí (byť nelze popřít, že v jejím důsledku dojde ke zhodnocení pozemku).
Kloním se spíše k názoru, že rozhodování o vybudování těchto liniových staveb se spoluvlastnictvím pozemku nesouvisí do té míry, aby byl § 1129 aplikovatelný. Nutno ovšem dodat, že se jedná toliko o můj právní názor – zajisté bude možné setkat se s jinými (zcela odlišnými) právními názory.
V tomto ohledu může hrát významnou roli rovněž skutečnost, zda mají být vodovodní a kanalizační řady a vodovodní a kanalizační přípojky vedeny pouze spoluvlastněným pozemkem, anebo zda mají být zčásti vedeny například i pozemkem obecním/městským.
Není-li mezi všemi spoluvlastníky možná dohoda, doporučuji Vám menšinového spoluvlastníka v této otázce přehlasovat (postupem dle § 1129/1 občanského zákoníku) a umožnit mu, aby se proti tomuto rozhodnutí bránil soudní cestou podle § 1129/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí ...“
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Štítky: