Neznámý dědic po cizinci s majetkem v ČR - žádost o dědické řízení k soudu

Kontaktoval jsem všechny archivy vč. MV, matriku v Brně (pro zemřelé v cizině) atd. atd. Nevím jakým způsobem opustila republiku, jaký pas vlastnila příp. jaké občanství nabyla, zda zanechala závěť, zda žijí nějací dědicové atd.
Prosím o radu jak mám postupovat při vypořádání spoluvlastnického podílu:
1.) kdo zahájí příp. znovuotevření dědického řízení (který notář, soud)
2.) kde a jakým způsobem (např. oznámením na úřední desce po dobu 1 roku) bude hledán případný dědic po zemřelé
3.) je možno stručně naznačit jaké další úkony by bylo třeba učinit
4.) kdo bude hradit náklady tohoto řízení (jsem důchodce ani ne s průměrným důchodem)
5.) zda je možno počítat s ustanovením tzv. institutu „opatrovníka“ opuštěné věci a co by to pro mne znamenalo?
Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu formulujete konkrétní podotázky, pojmu svou odpověď jako nástin 3 variant řešení Vámi popsané situace, a to v pořadí, které dle mého názoru odpovídá nejvhodnější časové souslednosti těchto kroků:

1/ Kontaktování obce:
Dle § 135/1 a 4 Občanského zákoníku platí, že vlastníkem opuštěných věcí (též nemovitých) se stává obec, na jejímž území se tato nemovitost nachází. Neboť ve Vámi popsaném případě došlo k opuštění předmětné nemovitosti za účinnosti Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb.z.s.), je vhodné vědět, že případ opuštění nemovitosti byl řešen v § 387, který však pouze odkazoval na "zákony politické".

V souvislosti se shora uvedeným Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad (a to jeho majetkový odbor) a iniciovat zde jednání o přechodu vlastnického (resp. spoluvlastnického) práva na tuto obec.

2/ Zahájení dědického řízení:
Nebude-li jednání s obcí úspěšné, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud (do jehož působnosti spadá obec, na jejímž území se nemovitost nachází) s podnětem k zahájení dědického řízení. Dle § 175a/2 občanského soudního řádu zahájí soud dědické řízení i bez návrhu (tzn. např. pouze na základě podnětu), jakmile se dozví, že někdo zemřel (resp. jakmile se dozví, že existuje ještě nějaký nevypořádaný majetek zůstavitele, dle § 175p/2 občanského soudního řádu). Ke svému podnětu proto připojte kopii Vámi zmiňovaného úmrtního listu. Tato iniciace zahájení dědického řízení není samozřejmě nijak zpoplatněna.

Bez ohledu na skutečnost, zda zůstavitelka pozbyla československé státní občanství či nikoli, bude pravomoc českých soudů k projednání nemovitého dědictví založena dle § 44 či § 45/1 písm. c) zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (resp. dle § 74/2 zákona č. 91/2012 Sb., který nabude účinnosti 1. 1. 2014).

V rámci zahájeného dědického řízení může soud oslovit neznámé dědice (resp. dědice neznámého pobytu) prostřednictvím soudní vyhlášky, nepřihlásí-li se tito dědici ve stanovené lhůtě, nebude k nim při projednávání dědictví přihlédnuto (§ 468 Občanského zákoníku). Těmto dědicům může být soudem rovněž ustanoven opatrovník (§ 29/3 občanského soudního řádu). Nebude-li žádný dědic soudem nalezen, připadne předmětný spoluvlastnický podíl jako tzv. odúmrť státu.

3/ Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví:
Můžete se rovněž obrátit na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (v jehož rámci by bylo nutné samozřejmě nejdříve stanovit, kdo je druhým podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti). V tomto případě byste však byl povinen uhradit soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč + 5.000,- Kč za každou nemovitost, které by se tento návrh týkal (dle položky 6 přílohy zákona o soudních poplatcích). Přestože byste samozřejmě mohl soud požádat o osvobození od povinnosti soudní poplatek uhradit, lze Vám doporučit pokusit se o vyřešení nastalé situace některým z postupu ad 1/ nebo 2/, bude-li nový podílový spoluvlastník zapsán do katastru nemovitostí, můžete s ním následně uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.