Plná moc v dědictví, dědickém řízení - informace
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 21. březen 2014
Situace: 3 sourozenci dědí dům a pozemky, přičemž podíl pozemku jednoho sourozence byl již převeden za života zemřelé na jeho dceru - vnučku zemřelé. Je toto prosím možné uplatnit v dědickém řízení a zbývající pozemek se dělí už jen mezi 2 sourozence anebo opět mezi všechny 3?
Jak velkou roli hraje v dědickém řízení generální plná moc? Má její majitel možnost rozhodovat o dědictví? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Je možné započtení daru, pokud nejde o obvyklá darování. Lze také započíst to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek, nikoli potomek. Započtení tedy nepřichází v úvahu.
V rámci dědictví však můžete uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, kde se dohodnete, že ten sourozenec, jehož dcera (vnučka zůstavitele) již obdržela svůj díl nebude z domu a pozemku nic požadovat.
Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn. Pokud toto tedy není v plné moci výslovně uvedeno, nelze takovou plnou moc k dědickému řízení použít. Pokud by však plná moc, mimo jiné náležitosti, toto obsahovala, jedná zmocněnec v plném rozsahu za zmocnitele.