Zhodnocení nemovitosti ve spoluvlastnictví rodičů - vliv na dědictví po smrti rodičů (spoluvlastníků)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 15. červen 2015
Mí rodiče společně s mojí jedinou sestrou a jejím mužem, kteří nemají děti, koupili dům. Ten mají rozdělen stejným dílem. Já se svým manželem, jsme si u nich vybudovali, na vlastní náklady půdní byt, kde máme trvalé bydlení. Dům jsme tím zhodnotili, ale nemám žádný vlastnický podíl. Jak mám prosím postupovat, abych jednou v dědictví neplatila i svůj byt. Velice děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se spoluvlastníky domu neuzavřela smlouvu, na jejímž základě byste spoluvlastníkům domu např. darovala (či jinak poskytla) určitou finanční částku která by byla použita ke zbudování půdního bytu (předpokládám, že k uzavření žádné takové smlouvy nedošlo), vzniklo na straně spoluvlastníků domu bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), neboť Vaše investice do zhodnocení domu se neopírá o žádný právní titul.
Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji vypořádat vzniklé bezdůvodné obohacení již nyní. V obecné rovině platí, že spoluvlastníci domu jsou povinni Vám bezdůvodné obohacení vrátit.
Vedle vrácení finanční částky, kterou jste investovala do zbudování půdního bytu, je samozřejmě možné, aby bylo bezdůvodné obohacení vráceno také v podobě získání spoluvlastnického podílu na domě, tzn. že spoluvlastníci domu by Vám určitý spoluvlastnický podíl na domě darovali (o tento podíl by se pak samozřejmě zmenšily jejich spoluvlastnické podíly). Darovací smlouvu by v tomto případě bylo nutné zanést na katastrální úřad k provedení zápisu o změně velikosti spoluvlastnických podílů k domu do katastru nemovitostí.
Vyloučeno dále není ani vyčlenění samostatné bytové jednotky (shodné s Vámi obývaným půdním bytem), která by Vám byla následně darována.
Vyrovnání za zřízení půdního bytu může být realizováno také pro případ smrti některého spoluvlastníka domu, a to např. prostřednictvím závěti či uzavření dědické smlouvy. Vzhledem k tomu, že po sepsání závěti i uzavření dědické smlouvy však může kterýkoli spoluvlastník se svým spoluvlastnickým podílem libovolně disponovat, se však vypořádání pro případ smrti nejeví jako ideální a vše je vhodnější vyřešit ještě za života spoluvlastníků domu.