Potomci nepřizvaní k dědickému řízení - lhůta na promlčení nároků z dědictví

Domnívali jsme se, že svůj majetek daroval své druhé ženě, ještě před sňatkem s ní, abychom my, jeho děti, nic nedostaly, a domnívaly jsme se, že díky tomu se dědictví s námi neřešilo. / Zní to hrozně, ale věřte tomu, řekl to sám mamince, že se jí bude mstít i na dětech! / Nyní vím, že se něco dít mělo, je ještě nějaká šance, aby došlo k vyrovnání, nebo je to promlčeno? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Při posuzování Vaší situace se musíme řídit právním předpisem účinným v době úmrtí Vašeho otce, tedy starým občanským zákoníkem.
Pokud měl Váš otec pouze majetek nepatrné hodnoty, majetek bez hodnoty či byl ke dni úmrtí nemajetný, pak bylo dědické řízení zastaveno a v takovém případě je účastníkem řízení pouze ten, kdo uhradil pohřeb a děti zůstavitele není nutno kontaktovat.
Pokud měl Váš otec větší než nepatrný majetek, pak jste Vy i Váš bratr měli být účastníky řízení a měli jste mít právo vyjádřit se k otázce Vašeho dědického práva. Zjistí-li se dle § 485 o. z. po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, a to podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se promlčuje v obecné tříleté lhůtě (§ 101 o. z.), promlčecí doba počíná běžet od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno (§ 105 o. z.). Vaše právo podat k soudu tzv. dědickou žalobu se tedy promlčelo již v roce 2009. Žalobu oprávněného dědice proti manželce svého otce sice můžete podat, pokud však vznese námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.