Bezdůvodné obohacení a dědictví, dědické řízení
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 16. leden 2016
Potřebuji žalovat o vydání úmyslného bezdůvodného obohacení z let 2008 až 2014. Jedná se o finanční částku ve výši tržního nájemného za bydlení zdarma bez právního titulu. Pohledávku jsem mohl poprvé žalovat v roce 2014. Obohacenými jsou žena a její bývalý manžel, zemřelý v r. 2014. Dědické řízení po obohaceném probíhá.
Obohacený má dospělého syna. Syn a obohacená jsou pravděpodobnými dědici obohaceného.
1. Mám podat jedinou žalobu (abych ušetřil soudní poplatek), ve které žalovanými budou jak obohacená, tak neznámí dědici obohaceného, nebo mám podat jednu žalobu proti obohacené a druhou žalobu proti neznámým dědicům - a proč?
2. Mám proti neznámým dědicům navrhnout vydání platebního rozkazu (úspora soudního poplatku alespoň na začátku řízení)? Jsou svátky, odpověď stačí do 10 dnů. Milan
ODPOVĚĎ:
Především bych co nejdříve doporučovala přihlásit pohledávku do dědického řízení. Přihláška pohledávky do dědického řízení ovšem nastaví promlčecí dobu, proto Vám nezbude, než již nyní podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Neznámé dědice žalovat nemůžete, je otázkou, kdo vůbec dědicem bude, zda neuzavřou dědickou dohodu apod. Doporučovala bych podat návrh na platební rozkaz, kde uvedete jako žalované oba manžele (jste v pozici, kdy nemusíte vůbec vědět, že jeden z nich již nežije), přičemž soud řízení přeruší do doby, než bude rozhodnuto v dědickém řízení o tom, kdo je dědicem, a zda Vaše pohledávka nebude v dědickém řízení alespoň částečně uspokojena. Po pravomocném skončení dědického řízení bude soud v řízení pokračovat s manželkou a dědici zemřelého.