Dědění příslušenství bytu - co je to příslušenství (vybavení) bytu?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 29. březen 2016
Žiji ve společné domácnosti s přítelem 09/2013-03/2016. Plánujeme se do budoucna vzít. Přítel pro nás koupil do osobního vlastnictví byt, který jsem vyhlédla a já do něj přinesla zařízení z prvního manželství. Nechala jsem za své finance zrekonstruovat koupelnu. Dále se podílíme na všem rovným dílem.
Já mám dvě děti ve věku 17 a 13 let, přítel jedno dítě ve věku 11 let, které žije se svou matkou. Nyní přítel sepsal závěť pro případ jeho úmrtí, dojíždí denně 145 km do práce. Do dědictví napsal svou dceru a mě, ale uvádí, že obě dědíme rovným dílem, jak dluhy (hypotéka na byt), tak vše, včetně součástí bytu a příslušenství. Co prosím spadá to tzv. příslušenství? Chápu dobře, že do případného dědictví zahrnul i vše, co mám z prvního manželství (vybavení dětských pokojů, kuchyně, obývacího pokoje)? Měla bych se v nejhorším případě dělit o to, co je pouze mé, s jeho dcerou? Nebo by měl do závěti uvést vše, co do ní nespadá? Děkuji za Vaši odpověď. Daniela
ODPOVĚĎ:
Součástí bytu se rozumí např. podlahy, okna, dveře, atd. a příslušenstvím bytu se rozumí např. sklep, balkon, atd. V závěti nemusí být uvedeno, co nespadá do dědictví po Vašem příteli. Věci, které jste nabyla před uzavřením manželství do Vašeho výlučného vlastnictví, nadále i po uzavření manželství zůstávají ve Vašem osobním vlastnictví a nestávají se součástí společného jmění manželů (dále jen SJM). Bylo by však vhodné mít s budoucím manželem ujasněné, které věci zůstávají ve Vašem výlučném vlastnictví (např. tím, že spolu sepíšete souhlasné prohlášení, ve kterém oba uznáváte, že určité věci patří pouze do Vašeho výlučného vlastnictví), a to právě z důvodu případného úmrtí Vašeho přítele a předejití pochybností v dědickém řízení, co zařadit či nezařadit do SJM.
Nicméně základní vybavení rodinné domácnosti nespadá vůbec do SJM a při úmrtí jednoho z manželů se nestává předmětem dědictví a automaticky ze zákona přechází na pozůstalého manžela.