Je mi 22 let, jsem studentkou, bydlím u své matky. Rodiče jsou rozvedení a otec dlouhodobě bydlel po podnájmech. Poslední 1-2 roky bydlel v magistrátním bytě, jehož původním nájemcem byl jeho bratr, můj strýc (včetně sídla své firmy). Toho můj otec vyplatil penězi z hotovostního úvěru, které čerpal ještě před onemocněním.
Já jsem o této skutečnosti byla poprvé informována na začátku prosince 2015 od svého otce, kdy jeho zdravotní stav byl již velmi vážný, přesto jeho diagnóza mu byla, stejně jako mě, zatajena lékaři na přání jeho rodičů. Ti se také snažili mě od něj držet co nejdál. Přesto mi otec o magistrátním bytu řekl a plánoval, až se uzdraví, jak ho budu moci navštěvovat a že konečně budeme moci být také spolu. Jednoho dne, že byt bude pro mne, ale že je to teď tajné. Hlavně, že se o tom nesmí dovědět babička, že o tom vím, že by ho rodiče vyhodili z baráku, kam za ním docházela zdravotní sestra. Vztahy s babičkou byly velmi špatné, byla jednou z příčin stejně jako otcovy dluhy, rozvodu mých rodičů, a její přístup ke mně jako její vnučce velmi chladný. Mou matku přímo nenáviděla. Zdravotní stav otce po několika operacích byl nezvratný a byl propuštěn do domácího ošetřování s pravidelnými každodenními návštěvami zdravotní sestry. Dům babičky je od mého bydliště nedaleko cca 30km, obvodního lékaře měl táta přímo na našem sídlišti, přesto závažnost jeho stavu mi byla z jejich strany utajována. Poté, co jsem jednoho dne otci volala, jeho telefon zvedla babička, která mi sdělila, že táta umírá a pokud ho chci vidět, že mě tedy pustí k sobě (poprvé) do jejich domu. Musím jim však slíbit, že otci neprozradím, že umírá. S otcem jsem se viděla pak ještě jednou. To již moc nevnímal. Na konci ledna 2016 po dlouhodobé nemoci zemřel. Poslední dny před smrtí trávil v rodinném domku svojí matky, mé babičky, pod jejím neustálým dohledem, aby nedošlo mezi mnou či kýmkoli jiným k něčemu, co by nebylo pod její kontrolou. Nyní již tomu rozumím, šlo především o majetek.
Druhý den po smrti otce, tu mi oznámili telefonicky až do pohřbu se mnou pak už odmítali jakkoli komunikovat, z magistrátního bytu jeho bratr odhlásil sídlo své firmy bratr a babička začala nakládat bez jakéhokoli pověření s majetkem mého otce. Klíče od bytu zůstaly u ní. Jsem jedinou předpokládanou dědičkou, přesto mě od všeho odstavili. Na nic se neptali, jednali sami z vlastního rozhodnutí. Po pohřbu bylo jednání v bance, kde se projednávaly další kroky s úvěrem, který měl táta naštěstí pojištěný. Klíče od bytu mi babička odmítla dát. Protože jsem nevěděla co dělat, byla jsem se na Magistrátu hl. Města Praha informovat jak postupovat. Tam mi sdělili, že pokud jsem nebyla přihlášena do bytu a otec zemřel jinde než v bytě, po dědickém řízení mě vyzvou k jeho navrácení. Nicméně, že matka nájemce již odhlásila média a domluvila si vrácení klíčů. Neměla jsem se jak bránit. Prý mám počkat do dědického řízení.
Dnes (04.04.2016) proběhlo první setkání na notářské kanceláři, kdy mě notářka telefonicky informovala, že proběhlo jednání s rodiči pozůstalého a já budu pozvána následovně s tím, že výše zmíněný byt byl babičkou vystěhován, klíče vráceny a hotovo…. Ráda bych od Vás právní radu. Jak se bránit proti tomu, že si babička přivlastnila majetek mého otce, ještě před dědickým řízením? Vím, že s magistrátním bytem bych nemohla počítat, jelikož jsem v něm neměla trvalé bydliště. Ovšem byt byl zařízený dle vyprávění mého otce. Cítím se okradená a podvedená. Pokud pominu, že mi umřel táta. Celý život mi vypráví, že nemá peníze na alimenty, že by mi rád něco dal, ale že nic nemá a nakonec se dovím, že splácí úvěr, kdy vyplatil bratra ze zařízeného bytu, který nakonec vystěhují jeho rodiče a co po tátovi zbylo u notáře tvrdili že zlikvidovali, ale tím se nevylučuje, že věci prodali. Jak se mohu bránit? Všude se dovídám, že mám smůlu. Děkuji za radu, pokud nějaká vůbec existuje. Karolína
Komentáře vytvořeny pomocí CComment