Dohoda o investici do domu rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky

Investice se dle předběžných odhadů bude pohybovat kolem 1.000.000 Kč, přišlo by nám nespravedlivé, kdyby se poté jednou v rámci dědického řízení měla "rozdělovat" i značně zhodnocená půda, resp. naše investice. S rodiči jsme přemýšleli a napadlo nás, že po provedené rekonstrukci by na nás půdu převedli. Nicméně nevíme, jakým způsobem se vypočítá podíl, který na nás převedou? Máme si nechat vyhotovit znalecký posudek před a po rekonstrukci a pak se dle porovnání těch dvou hodnot na nás s manželem převede určitá poměrná část? Např. kdyby dům před rekonstrukcí měl hodnotu 4 mil. Kč. a po rekonstrukci 6 mil. Kč, převedou nám rodiče 1/3 domu? Nebo máme nechat udělat znalecký posudek až po rekonstrukci a spočítáme skutečné náklady, které jsme do rekonstrukce vložili, a poměří se znalecký posudek a skutečné náklady? Snazší by nejspíš bylo "přepsání" půdy na mě a manžela před provedením rekonstrukce, nicméně toto nebude možné, jelikož se v současnosti vyřizuje na dům žádost o dotaci z nové zelené úsporám, která bude právě v rámci rekonstrukce zahrnovat zateplení půdy a střechy včetně její výměny a výměny oken v celém domě. Žádost o dotaci se již právě vyřizuje jménem vlastníků celé nemovitosti, tj. jménem rodičů a na jejich nemovitost. Jaký by tedy byl v našem případě nejlepší postup tak, abychom se my, rodiče i sourozenci v budoucnu případně vyhnuli nějakým zbytečným problémům a sporům? Máme i s mými sourozenci něco nějak smluvně uzavřít, že s úpravami domu nebo s převodem půdy na nás souhlasí? Předem velice děkuji za Vaši radu! Lenka

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo domluvit přímo se sourozenci, jakou zvolit variantu s oceňováním domu - zda provést pusudky před a po rekonstrukci nebo jenom jeden po rekonstrukci (obě varianty jsou možné). Protože jde hlavně o vyrovnání mezi nimi a Vámi, a tak je nejlepší zvolit takovou variantu, která se bude zdát spravedlivější Vám i jim. Měli by se tedy na zjišťování ceny podílet tak, aby později nemohli namítat, že se měla dle jejich názoru cena zjistit druhou variantou. Po přepočítání pak rodiče na Vás darovací smlouvou převedou příslušnou část domu.
V případě úmrtí některého z Vašich rodičů by pak mohli v rámci dědického řízení Vaši sourozenci žádat o započtení darování na Váš dědický podíl - bylo by tedy vhodné mít od sourozenců podepsané jejich prohlášení, že nebudou uplatňovat započtení daru na Váš dědický podíl v dědickém řízení po Vašich rodičích.
Dle ust. § 13 odst. 1 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
V provedení exekuce lze patrně spatřovat nesprávný úřední postup. Nárok na náhradu škodu je třeba uplatnit u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo má poté 6 měsíců, aby o Vašem nároku rozhodlo. Nerozhodne-li v uvedené lhůtě, je možné se podle ust. § 15 odst. 2 ZOŠ domáhat náhrady u soudu. Opět je zde třeba brát v potaz promlčecí dobu, která činí dle § 32 ZOŠ tři roky ode dne, kdy jste se o škodě dozvěděl.
V případě uplatnění náhrady škody po státu bych doporučil vznést nárok ve výši celé vymožené částky v exekuci, tedy včetně původního dluhu s úroky, nejen náklady exekučního a rozhodčího řízení.
Upozorňuji, že se v tomto případě jedná o poměrně složitou věc, kterou nelze na základě dostupných informací jednoznačně posoudit, a rovněž výsledek je poměrně nejistý. Doporučil bych proto konzultaci s advokátem, který je schopen posoudit platnost rozhodčí doložky, promlčení, náklady budoucích soudních řízení a možné šance na vymožení požadované částky.