Nedohledatelný dědic a dědictví, dědické řízení
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 12. srpen 2016
Zemřel mi bratr a jelikož již nežije ani sestra ani rodiče, jsem já a tři sestřini synové jediní dědicové. Dva synové sestry pobývají víc než deset let v zahraničí a adresa nikomu z nás není známá, jelikož jsme se nikdy příliš nestýkali. Adresa jednoho známá je. Co se děje s dědictvím v případě, že tito dva dědicové nebudou dohledáni.
Když zemřela maminka (rok po úmrtí sestry) rovněž se nedohledali, ale zde nebylo co dědit. Po smrti bratra je předmětem dědictví nemovitost a finanční obnos z penzijního spoření. Jak se v tomto případě postupuje a jak dlouho se dědicové dohledávají. Byt po bratrovi hradím já a je to pro mě finanční zátěž. Z tohoto důvodů se ptám na postup a dobu. Děkuji, Iva.
ODPOVĚĎ:
Notář vždy nejdříve osloví rodinu, zda o dědicích neznámého pobytu nevědí jakékoliv informace. Sám poté zpravidla prověřuje adresy uvedené v centrální evidenci obyvatel, případně píše na misnisterstvo vnitra. Nepodaří-li se adresu dědice žádným způsobem zjistit, ustanoví dědici neznámého pobytu opatrovníka a vyzve ho, aby se ve lhůtě 6 měsíců ozval buď opatrovníkovi nebo notáři. Tato výzva se vyvěšuje na úřední desku soudu po dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li se tento dědic ve stanovené lhůtě, pak se k němu v dědickém řízení nepřihlíží, jeho dědické právo však nezaniká. Žádné závazné lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno nebo do kdy musí být dědic vyhledán, nejsou stanoveny. Pokud jde o bratrův byt, můžete požádat notáře, aby Vás ustanovil správcem části dědictví - bytu, aby nedošlo k jeho zchátrání, atd. než bude řízení skončeno.