Jak vyřadit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 22. březen 2017
Vyjmutí z dědictví částky, dohodou uložené, na účtu zůstavitele.
1. Bratr, který nemá a nechce zřizovat bankovní účet.
2. Uloží si na bankovním účtu svého bratra na přechodnou časově neomezenou dobu částku několika set tisíc Kč.
3. O této transakci sepíše vkladatel se svým bratrem dohodu, že tato částka zůstává nadále majetkem vkládajícího bratra a druhý bratr mu ji kdykoliv
na požádání vyplatí a nesmí tuto částku nebo její část použít, leč jen s písemným souhlasem vkladatele. Úroky z ní plynoucí jdou ve prospěch majitele účtu.
4. Jak by se řešila situace, kdyby bratr - majitel účtu, zemřel? Vstoupí uschovaná částka bratra - vkladatele do dědického řízení zemřelého bratra nebo bude po předložení písemné dohody notářem ze základů dědictví vyjmuta a vkládajícímu vyplacena - vrácena?
5. Bylo by tomu tak i při exekučním řízení s bratrem - majitelem účtu, že by tato částka po předložení dohody bratrů byla z exekuce na majitele účtu vyjmuta?
6. Musí být podpisy obou bratrů účastníků dohody na dohodě ověřeny, např. na czech - pointu na poště? Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Dle soudní judikatury se za "majitele účtu" považuje osoba, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Při provádění výplat z účtu se peněžní ústav řídí pokyny (event. písemnými příkazy) majitele účtu; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu není významná. Smrtí majitele účtu smlouva o běžném, či vkladovém účtu nezaniká. Banka proto pokračuje i po smrti majitele běžného účtu v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné. Do práv a povinností zemřelého majitele běžného (vkladového) účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku koresponduje s výší zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.
V dědickém řízení by tedy byla zařazena celá částka, která na účtu byla v době úmrtí majitele účtu. Na žádost pozůstalého bratra by se do pasiv dědictví zařadila jeho pohledávka za zůstavitelem ve výši vloženého zůstatku, přičemž by musel doložit předmětnou dohodu. Za tento dluh pak odpovídají dědicové a po skončení řízení mají dědicové povinnost tento dluh uhradit. Na dohodě nemusí být ověřeny podpisy, ovšem pro případné budoucí spory ze strany dědiců je vždy lepší mít podpisy skutečně ověřeny.
Domnívám se, že závěry soudů se dají aplikovat nejenom na dědické řízení, ale i na exekuční řízení.