Dědění osobou spolužijící, která zrekonstruovala nemovitost bezdětného zemřelého, zesnulého

V patře jsme vytvořili novou bytovou jednotku. Strýc mé dcery se odmítl na rekonstrukci finančně podílet s tím, že jemu patří spodek domu. Touto rekonstrukcí došlo k několikanásobnému navýšení ceny domu.
Teď po nečekaném úmrtí strýce (mimochodem nezanechal závěť, kterou slíbil) v probíhajícím dědickém řízení si notářka nechala udělat ocenění majetku. Kdyř ocenění probíhalo, tak jsem paní, která jej prováděla upozornil na to, že by měla přihlédnou k tomu, že cena domu je tak vysoká díky námi provedené rekonstrukci na což máme doklady, které jsem se jí snažil předložit mi řekla, že ocenění dělá z toho současného stavu a ostatní je věcí notářky.
Notářka nám zase naznačila, že vychází z platného ocenění a že určí pouze dědice. Po zemřelém zůstaly tři sestry, které podle notářky se potom mají domluvit mezi sebou.
Podle mého názoru by měla dědit dcera, která se strýcem žila ve společné domácnosti a podílela se na jejím chodu. Alespoň tak jsen to pochopil z nového občanského zákoníku, podle kterého by dcera měla být zařazena do druhé dědické skupiny.
Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Pokud po zemřelém zůstali pouze sourozenci, pak tito dědí ve třetí dědické skupině společně s osobou spolužijící, což může být za určitých okolností i Vaše dcera, ovšem musela by splňovat podmínku, že se strýcem skutečně vedla společnou domácnost nebo na něm byla odkázána výživou. Společná domácnost pak musí splňovat určitá kritéria, tedy společné hospodaření s finančními prostředky, apod...V případě sporu by notář odkázal dceru na soudní řízení, aby se domáhala určení, že byla osobou spolužijící a má tedy právo dědit. Z opatrnosti bych ale doporučovala přihlásit částku investovanou do domu jako pasivum dědictví, tedy jako investici, kterou chcete po dědicích zemřelého zpět.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata: