Neoprávněné přijetí dědictví - následky

Na toto jsem notáře upozornil, ale telefonicky mi sdělili, že to je takto správně. Zda je to pravda či ne se už nedozvím, příbuzné z této strany již bohužel nežijí a faktem je, že děda v době početí zůstavitele byl ve věku, kdy se u chlapů může objevit "druhá míza", byť si to nedovedeme představit. Otázka zní (pokud pominu morální stránku), jaká rizika na mne dopadnou pokud takové dědictví přijmu (rizik ohledně dluhů zůstavitele jsem si vědom). Tedy rizika toho, že se stanu nepravým dědicem. Doplňkový dotaz se týká toho, že o dědictví se uchází i nevlastní sestra zemřelého. Předpokládám, že pokud ona v dědickém řízení neupozorní na tuto skutečnost (tedy že možná nejsme pravý dědicové), tak po uplynutí jednoho měsíce už nebude mít možnost se odvolat (tj. nebude opomenutý dědic). Předem děkuji za odpověď. David.

ODPOVĚĎ:
Za předpokladu, že Vám bude v dědickém řízení přiznáno dědické právo a budete po údajném nevlastním strýci dědit, ačkoliv se ve skutečnosti nebude jednat o Vašeho příbuzného a nebudete tak oprávněným dědicem, může se tzv. opomenutý dědic domáhat vydání majetku z pozůstalosti na základě soudního určení, že právě jemu náleží podle zákona vlastnické právo. V případně nemožnosti vydání dědictví může požadovat náhradu v penězích. Promlčecí lhůta pak činí tři roky od doby, kdy se oprávněný dědic o svém dědickém právu dozvěděl, nejdéle však deset let od právní mocí rozhodnutí o ukončení dědického řízení.
Pokud jde o opravné prostředky a možnost napadnutí rozhodnutí o dědictví účastníky dědického řízení (tedy i nevlastní sestrou zůstavitele), pak řádným opravným prostředkem je odvolání ve lhůtě 15 dní od doručení rozhodnutí o ukončení dědického řízení. Existují i tzv. mimořádné opravné opravné prostředky, jako je dovolání, žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost, kde jsou již lhůty delší (dva měsíce u dovolání, až 3 léta u žaloby na obnovu řízení).