Dědění po bezdětné maceše a dědické skupiny
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 14. listopad 2011
Mojí manželce a její sestře zemřela jejich maminka, když byly malé. Jejich otec se znovu oženil a později zemřel. Jejich nevlastní matka je nikdy neadoptovala a nemá je nikde zapsané jako děti. Dnes je jí 92 roků a chtěla by vypořádat majetek. Táži se zda může darovat, případně v závěti určit dědění a jak budou posuzovány pozůstalé dvě nevlastní dcery, v jaké skupině.
Maminka své vlastní děti nemá, pouze ty dvě dcery, které vyvdala, viz text původního dotazu.Pokud budou uvedeny v závěti, jaká skupina, pro dědické řízení, bude konkrétně v tomto případě použita ? Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
Dle Občanského zákoníku lze dědit buď ze závěti nebo ze zákona (pomocí tzv. dědických skupin). Na Váš dotaz lze tedy odpovědět, že nevlastní matka Vaší manželky může v závěti odkázat svůj majetek prakticky komukoli. Není tedy žádný problém, aby např. odkázala veškerý svůj movitý i nemovitý majetek svým dvěma vyvdaným dcerám (v závěti je samozřejmě třeba tyto dcery přesně jmenovat, uvést např. adresu jejich trvalého pobytu, datum narození a specifikovat, co která dcera zdědí). Při pořízení závěti se tedy dědické skupiny nepoužijí a majetek přechází do vlastnictví toho, koho označil zůstavitel.
Pokud by nevlastní matka Vaší manželky závěť nepořídila (nebo by závětí odkázala jen část svého majetku), nastoupilo by dědění ze zákona, při kterém by soud její majetek přiřkl některému dědici z dědických skupin. Dle toho, co píšete ve Vašem dotazu, by připadala v úvahu nejdříve tzv. druhá dědická skupina, ve které dědí zůstavitelovi rodiče (o nichž nepředpokládám, že by ještě žili) a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Pokud by se soudu nepodařilo najít žádnou takovou osobu, bylo by možné dědit ve třetí dědické skupině, v níž přicházejí v úvahu zůstavitelovi sourozenci (popř. jejich děti) a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (tedy stejné osoby jako ve druhé skupině). V poslední dědické skupině dědí zůstavitelovi prarodiče či jejich děti (tedy tety a strýcové zůstavitele), o kterých opět předpokládám, že již nežijí. Pokud by soud nenalezl žádnou osobu z výše jmenovaných dědických skupin, bude po nevlastní matce Vaší manželky dědit stát.
Nevlastní matka Vaší manželky může rovněž svůj majetek Vaší manželce a její sestře darovat. Darování by mohlo být omezeno pouze v případě, kdy by byla proti jejímu majetku nařízena exekuce.
Dle Občanského zákoníku lze dědit buď ze závěti nebo ze zákona (pomocí tzv. dědických skupin). Na Váš dotaz lze tedy odpovědět, že nevlastní matka Vaší manželky může v závěti odkázat svůj majetek prakticky komukoli. Není tedy žádný problém, aby např. odkázala veškerý svůj movitý i nemovitý majetek svým dvěma vyvdaným dcerám (v závěti je samozřejmě třeba tyto dcery přesně jmenovat, uvést např. adresu jejich trvalého pobytu, datum narození a specifikovat, co která dcera zdědí). Při pořízení závěti se tedy dědické skupiny nepoužijí a majetek přechází do vlastnictví toho, koho označil zůstavitel.
Pokud by nevlastní matka Vaší manželky závěť nepořídila (nebo by závětí odkázala jen část svého majetku), nastoupilo by dědění ze zákona, při kterém by soud její majetek přiřkl některému dědici z dědických skupin. Dle toho, co píšete ve Vašem dotazu, by připadala v úvahu nejdříve tzv. druhá dědická skupina, ve které dědí zůstavitelovi rodiče (o nichž nepředpokládám, že by ještě žili) a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Pokud by se soudu nepodařilo najít žádnou takovou osobu, bylo by možné dědit ve třetí dědické skupině, v níž přicházejí v úvahu zůstavitelovi sourozenci (popř. jejich děti) a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (tedy stejné osoby jako ve druhé skupině). V poslední dědické skupině dědí zůstavitelovi prarodiče či jejich děti (tedy tety a strýcové zůstavitele), o kterých opět předpokládám, že již nežijí. Pokud by soud nenalezl žádnou osobu z výše jmenovaných dědických skupin, bude po nevlastní matce Vaší manželky dědit stát.
Nevlastní matka Vaší manželky může rovněž svůj majetek Vaší manželce a její sestře darovat. Darování by mohlo být omezeno pouze v případě, kdy by byla proti jejímu majetku nařízena exekuce.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.