Dle
§ 172/1 občanského soudního řádu může soud vydat platební rozkaz, jsou-li splněny dvě základní podmínky:
1/ žalobce se musí v žalobě domáhat zaplacení peněžité částky,
2/ právo žalobce na zaplacení žalované peněžité částky musí vyplývat ze skutečností, které ve své žalobě uvádí, tzn. že svůj nárok musí žalobce v žalobě doložit tak, aby o něm neměl soud žádných pochybností.
Zároveň musí být znám pobyt žalovaného, platební rozkaz není možné doručovat do zahraničí.
K Vašemu prvnímu dotazu lze proto uvést, že soud před vydáním platebního rozkazu zkoumá, zda nárok žalobce, kterého se v žalobě domáhá, vyplývá ze skutečností, které uvádí (popř. z důkazů, které k žalobě přiložil).
V platebním rozkazu soud ukládá žalovanému, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci žalovanou částku (a náklady soudního řízení).
Nesouhlasí-li žalovaný s platebním rozkazem, může proti němu podat odpor a to do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. V takovém případě soud platební rozkaz zruší a nařídí jednání (které posléze ukončí rozsudkem). V odporu je žalovaný povinen uvést skutečnosti, které staví na svou obranu (popř. přiložit maximum důkazů).
Splácíte-li řádně svou půjčku bance, není důvod, abyste o svůj dům přišel. Věřitel může uspokojit svou pohledávku prodejem zástavy pouze v případě, že dlužník neplní svůj dluh. Pokud by se ve Vašem případě banka rozhodla vymáhat svou pohledávku cestou platebního rozkazu, můžete v odporu namítat, že řádně plníte své povinnosti ze smlouvy o půjčce, t.j. že pravidelně hradíte sjednané splátky (toto můžete doložit zejména výpisy z bankovních účtů).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment