Je zástava spoluvlastnického podílu hrubým porušením dobrých mravů?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené, GDPR
- Zveřejněno: 30. listopad 2012
Otec daroval svůj podíl vnukovi za života. Vnuk se řádně o svůj podíl nestará, nenavštěvuje svého dědu (dárce). Nyní obdarovaný vnuk zastavil nemovitost. Až otec (dárce) zemře mohu požádat jako dědic o vrácení daru v dědickém řízení? Došlo tím dle mého názoru ke zpronevěře tím, že nemovitost zastavil? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je jednoznačně negativní. Dědic nemůže v žádném případě v rámci dědického řízení žádat o vrácení daru (který daroval zůstavitel za života třetí osobě).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 630 Občanského zákoníku se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Právo žádat vrácení daru je tedy tzv. osobním právem dárce (tj. právem úzce souvisejícím pouze s osobou dárce), které nemůže být převedeno či přejít na jinou osobu a smrtí dárce zaniká.
Domnívá-li se proto Váš otec, že jeho vnuk se svým chováním dopustil hrubého porušení dobrých mravů, může žádat o vrácení daru pouze on sám a samozřejmě za svého života. V této souvislosti pouze podotýkám, že Vámi popisované zastavení spoluvlastnického podílu vnukem pak dle mého názoru nemůže v žádném případě představovat důvod pro vrácení daru. Je nutné si uvědomit, že vlastník věci (rovněž i podílový spoluvlastník) může s touto věcí libovolně nakládat, neporušuje-li svým počínáním některý právní předpis (což však není případem zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu).
O zronevěře ve smyslu § 206 trestního zákoníku pak samozřejmě nemůže být řeči.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.