Kdo chrání osobnostní práva osoby po její smrti, úmrtí

Působí příslušná ustanovení trestního řádu po novele tzv. náhubkovým zákonem retroaktivně? Mohou pozůstalí podat žalobu na ochranu osobnosti, neoprávněné užití jména Anny Malé? Děkuji, Anežka

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Ochrana osobnosti dle Občanského zákoníku:
Dle § 11 Občanského zákoníku má každá fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu občanské cti, lidské důstojnosti a svého jména. Tato práva pak fyzické osobě přísluší i postmortálně, přičemž po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům (§ 15 Občanského zákoníku).

Shora zmíněná ustanovení však samozřejmě není možné aplikovat při jakémkoli použití jména fyzické osoby. Pro vznik odpovědnosti za porušení osobnostních práv musí dojít k narušení práva fyzické osoby na lidskou důstojnost, občanskou čest či její jméno, tyto hodnoty by tedy musely být ve Vámi připravované divadelní hře např. určitým způsobem dehonestovány. Klíčovým je tedy v popsaném případě způsob, jakým bude zmíněná divadelní postava zpracována.

Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy bude Vámi připravovaná divadelní hra uvedena na veřejnost a neboť od 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník, sluší se doplnit, že ochrana osobnosti fyzické osoby bude v mírně přeformulované podobě zakotvena v § 81/2 nového občanského zákoníku, přičemž nově bude k postmortálnímu uplatnění ochrany osobnostních práv fyzické osoby aktivně legitimována každá její osoba blízká (§ 82/2 a § 22/1 nového občanského zákoníku).

Pro vyloučení možných negativních důsledků narušení osobnostních práv Vám proto lze doporučit zpracovat zamýšlenou divadelní postavu způsobem, který nebude osobnost Anny Malé (v jejích jednotlivých složkách, např. lidské důstojnosti, občanské cti apod.) nijak znevažovat.

S ohledem na značný časový odstup je pak samozřejmě klíčovou informace, zda v současné době dosud žijí rodiče zavražděné Anny Malé (kteří jsou logicky patrně jedinými oprávněnými k vymáhání ochrany jejích osobnostních práv dle § 15 Občanského zákoníku) či jiné její osoby blízké (v kontextu nového občanského zákoníku).

2/ Zákaz zveřejňování informací dle trestního řádu:
Dle § 8b/2 trestního řádu platí, že nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let.

Neboť účelem zákona č. 52/2009 Sb. (tzv. náhubkové novely trestního řádu) je ochrana všech osob, které požívají status poškozeného ve smyslu § 43/1 trestního řádu, není dle mého názoru možné omezovat časovou působnost § 8b trestního řádu pouze na trestní řízení, která byla zahájena až po účinnosti tohoto zákona (resp. na osoby poškozených v rámci těchto trestních řízení). Navíc je nutné si uvědomit, že ve Vámi popsaném případě dojde ke zveřejnění chráněných údajů o osobě poškozené již za účinnosti § 8b trestního řádu (rozhodná tak v tomto kontextu není doba spáchání předmětného trestného činu, nýbrž okamžik zveřejnění chráněných informací o poškozeném).

Ze zákazu dle § 8b/2 trestního řádu však existuje několik výjimek, jejichž využití Vám lze doporučit:

a/ Dle § 8d/1 trestního řádu je možné uveřejnit chráněné informace v případě, že to odůvodňuje veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby, přičemž přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let. Je však pravdou, že využití této výjimky je ve Vámi popsaném případě přinejmenším diskutabilní.

b/ Dle § 8d/2 trestního řádu je možné zveřejnit chráněné informace rovněž v případě, kdy k tomu bude dán výslovný souhlas ze strany některého zákonného zástupce Anny Malé (lze samozřejmě doporučit souhlas písemný). Tento souhlas nemůže pak přirozeně udělit ten zákonný zástupce, který je případně pachatelem předmětného trestného činu.

c/ Dle § 8d/3 trestního řádu je pak možné s chráněnými informacemi nakládat jako s „volnými“, není-li již žádný ze zákonných zástupců Anny Malé naživu.

Zcela na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že občanskoprávní a trestněprávní úprava této problematiky spolu v zásadě nijak nesouvisí, tzn. podaří-li se Vám například získat souhlas zákonného zástupce A. M. se zveřejněním chráněných informací (dle § 8d/2 trestního řádu), je stále zapotřebí chránit při zpracování předmětné divadelní postavy jednotlivé složky osobnosti Anny Malé