Žaloba na zbavení svéprávnosti a vydání důchodu sociálním pracovníkem - může sociální pracovník zadržet vyplacení důchodu?
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Štěpánková (právník)
- Kategorie: Nezařazené, GDPR
- Zveřejněno: 4. září 2015
Děda je po třech mozkových mrtvicích a je umístěn v pečovatelském domě. Před pár měsíci tento pečovatelský dům dal žádost k soudu o zbavení svéprávnosti, ohledně hospodaření s penězi, protože se párkrát stalo, že je děda dal neznámo kam. Soud má proběhnout v září, ale sociální pracovník mu nechce vydat jeho důchod za srpen.
Chci se zeptat, zda na to mají nárok, když soud ještě nezačal a pokud ne, tak co dělat. Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Po nástupu nového občanského zákoníku v platnost a účinnost již nelze fyzickou osobu plně zbavit svéprávnosti. Novinkou soukromého práva od roku 2014 je nahrazení institutu „zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům“ institutem „omezení svéprávnosti“. Věcně a místně příslušným soudem je dle ZŘS okresní soud dle místa bydliště posuzované osoby. Je-li tato osoba umístěna do zdravotnického ústavu nebo zařízení sociálních služeb bez svého souhlasu, je místně příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. k omezení svéprávnosti může dojít pouze v zájmu posuzované osoby, a za podmínky, že nepostačuje mírnější a méně omezující opatření (zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování). Soud může dle zákona požadovat předložení lékařské zprávy o duševním stavu posuzované osoby. Samotná osoba omezená na svéprávnosti je oprávněna podat návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení její svéprávnosti. Soud musí vždy ve věci samé nařídit jednání a posuzovanému jmenovat opatrovníka. Nicméně si posuzovaný může zvolit i zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen. Účastník smí uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání rozhodnutí (i v odvolacím řízení). Soud má stanovenu jednu základní povinnost v průběhu vedení řízení. Touto povinností je zjišťování názoru posuzovaného. Není-li možné posuzovaného vyslechnout vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, soud musí alespoň posuzovaného tzv. zhlédnout. Tedy soud jej musí osobně vidět. Kromě posuzovaného musí soud dle ZŘS vyslechnout znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provést další vhodné důkazy. Soud vždy musí mít na paměti, že je-li to v zájmu posuzované osoby a postačuje-li mírnější a méně omezující opatření, lze v průběhu řízení rozhodnout o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka. Konečné rozhodnutí o omezení svéprávnosti se vydá ve formě rozsudku, kde je vymezen rozsah omezení a případně doba, po kterou účinky omezení trvají. Se svým rozhodnutím musí soud vždy posuzovaného seznámit a vysvětlit mu význam rozhodnutí (i samotného řízení) a jeho důsledky.
Pokud nebylo dosud o omezení svéprávnosti rozhodováno, nemělo by k zadržení důchodu dojít, ale neznám žádné další okolnosti případu. Není mi nic známo o tom, zda nebyla podána žádost o vydání předběžného opatření, které by upravovalo situaci do vydání konečného rozsudku. Doporučuji Vám se obrátit na vedení pečovatelského domu a ujasnit si celou situaci, zjistit, jaké jsou důvody a podmínky zadržení důchodu a případně s nimi celou situaci řešit.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník