Odkrytí identity u osoby nepravomocně odsouzené za trestný čin
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené, GDPR
- Zveřejněno: 30. červen 2016
04/2016 obžalovaná z pokusu o vraždu nezletilého vnuka, v deníku její odkryté foto i s celým jménem, zároveň i v TV zpravodajství. 05/2016 vynesení rozsudku, v deníku tvář i jméno zůstává, v konkurenčním deníku článek bez fota a s poznámkou: že její jméno redakce nemůže podle zákona zveřejnit s ohledem na ochranu obětí, neboť její vnuk má stejné příjmení, v TV zakrytá tvář.
Podivné, že nejprve můžou být odkryté informace i s fotem, pak již ne. Je žalovatelný deník, který uvedl jméno a tvář obžalované, a ve kterém tento stav setrvává i nadále? Může to spadat do presumpce neviny? Obžalovaná 19. 5. 2016 nepravomocně odsouzená. Děkuji, Štefan
ODPOVĚĎ:
Právní regulace zveřejňování informací týkajících se probíhajícího trestního řízení je vůči médiím zakotvena v § 8b/2 a 3 trestního řádu, dle něhož platí, že:
- nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán některý z trestných činů, které jsou v tomto ustanovení vyjmenovány (mimo jiné je tu uveden i trestný čin vraždy a zabití) ;
- zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného dle předchozí odrážky, je zakázáno.
Ochrany tedy (v souvislosti se zveřejňováním informací ze strany médií) požívá toliko poškozený (zvláště pak, je-li mladší 18 let), tato ochrana se však na osobu obžalovaného nevztahuje.
Otázkou zůstává, zda Vámi zmíněný deník neporušil zákaz dle první odrážky, tzn. zda nezveřejnil informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného (vzhledem k tomu, že obžalovaná i poškozený mají stejné příjmení). S ohledem na skutečnost, že prarodiče nemusí mít shodné příjmení jako jejich vnuci, se však domnívám, že tento zákaz deníkem porušen nebyl (tzn. že čtenář deníku nemohl po získání informace o příjmení obžalované získat rovněž povědomí o příjmení, resp. o totožnosti poškozeného).
Pokud se druhý deník zdržel zveřejnění jména a příjmení odsouzené z důvodu zákonné povinnosti chránit totožnost poškozeného, jednalo se dle mého názoru ze strany tohoto deníku o přílišnou opatrnost.
Co se týče podobizny obžalované, byl předmětný deník (resp. TV) oprávněn ji zveřejnit, a to i bez souhlasu obžalované. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 89 občanského zákoníku, dle něhož platí, že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Z výše uvedeného důvodu se domnívám, že případná žaloba na předmětný deník by úspěšná spíše nebyla (neboť tento deník s vysokou pravděpodobností žádnou právní povinnost neporušil).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/