Moje dospělá dcera zakopla dne 15.9.2024 v prodejně obuvi o stoličku, kterou používají prodavači k sundávání krabic s obuví z vyšších regálů. V důsledku toho spadla a zlomila si obě lýtkové kosti na pravé noze. Pracovnicemi prodejny byla přivolána záchranka, která ji odvezla do úrazové nemocnice, kde následně byla ještě týž den operována. Dcera nemůže chodit a tedy nemůže vykonávat práci veterinární lékařky, nemůže řídit ani auto, které k výkonu práce potřebuje. Obrátili jsme se na zástupce prodejny se žádostí o náhradu ušlého výdělku a dalších škod, ovšem bylo nám odpovězeno, že je to její chyba, že stolička patří k vybavení prodejny a že tedy prodejna nic hradit nebude. S tímto nesouhlasíme, protože máme za to, že stolička neměla v prostoru pro zákazníky co dělat a že ji měla prodavačka po použití uklidit. Prosím proto o názor, zda je prodejna v právu či zda se máme bránit. Děkuji, Laura
Náhrada škody, odpovědnost za škodu
Náhrada škody za zranění o předmět v obchodě na podlaze (stolička v obchodě s obuví)
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo)
- Zobrazení: 74
Sama skutečnost, že stolička patří k vybavení prodejny, nic neznamená. Provozovatel předmětné prodejny by měl vzít na zřetel § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, které zakotvují tzv. generální prevenční povinnost (tedy povinnost každého chovat se tak, aby byla rizika vzniku škod minimalizována). Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.“
Provozovatel prodejny, resp. jeho zaměstnanci, je tedy povinen chovat se tak, aby pokud možno nedocházelo ke škodám – tzn. například pomocí výstražné cedule upozorňovat na čerstvě umytou a dosud kluzkou podlahu, uskladňovat zboží tak, aby nehrozil jeho pád či kupříkladu odstraňovat předměty z uliček mezi regály tak, aby nehrozilo zakopnutí o ně.
Dojde-li k porušení této zákonné prevenční povinnosti a vznikne-li v přímé souvislosti s tímto porušením škoda, může vzniknout odpovědnost za ni (§ 2910 občanského zákoníku).
Dle mého názoru lze tedy odpovědnost provozovatele dané prodejny za újmu na zdraví Vaší dcery dovodit. Nebude-li dohoda s provozovatelem obchodu možná, nezbude Vaší dceři, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vaší dceři využít služeb advokáta:
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). S jeho pomocí může Vaše dcera vyčíslit újmu na svém zdraví a obrátit se na provozovatele obchodu s předžalobní výzvou. Nebude-li smírné vyřešení sporu možné ani poté, nezbude, než se obrátit přímo na soud.
Veškerou komunikaci s provozovatelem obchodu je samozřejmě vhodné vést písemně (alespoň e-mailem) a shromažďovat veškeré důkazy o vzniku újmy na zdraví, jejím rozsahu, vynaložených nákladech apod.
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
