Soused přerušil nelegální načerno postavenou kanalizační přípojku - vymáhání náhrady škody za vytopení domu s nelegální kanalizační přípojkou
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo)
- Zveřejněno: 30. srpen 2016
Koupil jsem rodinný dům před zhruba 50 lety, původní majitelé obou nemovitostí se dohodli, že z mého pozemku se kanalizace napojí na sousedovu kanalizaci. Kanalizace od souseda vede do centrální kanalizace na silnici. Teď mi soused řekl, že 1. října mi zruší kanalizační přípojku, která se napojuje na jeho kanalizaci.
Že se mám napojit na veřejnou kanalizaci, která je vedena na okraji komunikace před domy. Před 50 lety to byla tehdy jenom ústní dohoda mezi sousedy, žádný dokument neexistuje. Žádné věcné břemeno soused na katastru nemá. Může mi soused na svém pozemku, v zemi (2,5 metru), zrušit, zabetonovat, mou kanalizační přípojku ze dne na den? Když si svou kanalizaci neudělám přes svůj pozemek do 1. října. Co dělat, když mi pak vznikne škoda v mém domě, že mi vyteče kanalizace v domě? Mohu vymáhat škodu na sousedovi, že mi soused zrušil kanalizační přípojku? Mohu se snad nějak bránit? Děkuji za odpověď, David.
ODPOVĚĎ:
Jediným řešením Vaší situace, které bude skutečně jisté, je vybudování nové kanalizační přípojky (kterou svůj dům připojíte přímo ke kanalizační soustavě).
Máte-li zájem o řešení nastalého problému právní cestou, bylo by možné uvažovat o zahájení soudního řízení, v jehož rámci byste se domáhal toho, aby soud rozhodl, že došlo k vydržení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě jste oprávněn mít svou kanalizační přípojku napojenou na přípojku Vašeho souseda. Neexistuje-li však žádný důkaz o tom, že v minulosti skutečně došlo k dohodě právních předchůdců současných vlastníků obou domů, neunesete s vysokou pravděpodobností důkazní břemeno (což může mít za následek Váš procesní neúspěch).
Nespornou nevýhodou soudního řešení nastalé situace je i délka soudního řízení, které se může protáhnout i na několik let. Pakliže chcete nastalou situaci řešit soudní cestou, můžete však požádat soud o vydání tzv. předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu). Prostřednictvím předběžného opatření lze prozatímně upravit poměry mezi účastníky budoucího soudního řízení (po vydání předběžného opatření je tedy nutné podat k soudu příslušnou žalobu, jak uvádím výše). V tomto případě byste soudu navrhl, aby byl obsahem předběžného opatření zákaz zazdít Vaší kanalizační přípojku. Dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu může být totiž předběžným opatřením účastníku (Vašemu sousedovi) uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel (zdržel se zazdění kanalizační přípojky) nebo něco snášel.
S ohledem na skutečnost, že soused Vás na svůj záměr zazdít Vaší kanalizační přípojku upozornil s dostatečným předstihem, byla by tím jeho případná odpovědnost za takto vzniklou škodu dosti omezena (ne-li zcela vyloučena). Dle § 2903/1 občanského zákoníku totiž platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí (Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
Současná právní úprava napojení jedné kanalizační přípojky na přípojku jinou výslovně neřeší, v tomto ohledu je proto podstatné, jak by se k této otázce postavil provozovatel předmětné kanalizační soustavy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/