Náhrada škody za znehodnocení vody ve studni pesticidy z pole umístěného vedle soukromého pozemku

Dotaz je následující: Kdyby se sdružilo více dotčených lidí a podalo žalobu na zřejmě nejlépe "neznámého pachatele" (nevím, kdo je tím zodpovědným), měla by tato žaloba šanci na úspěch? Jde mi o to, jestli je to právně možné, nebo je v tom nějaký háček, problém. Děkuji, Michal

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný problém je v zásadě řešitelný dvěma způsoby (přičemž obě varianty řešení můžete aplikovat současně či v návaznosti na sebe) :
1/ Veřejnoprávní varianta:
Je podstatné, zda Váš soused, resp. nájemce pole, které sousedí s Vaším pozemkem, postupoval při chemickém ošetřování pole v souladu s právními předpisy či nikoli (tzn. zda je možné jeho činnost kvalifikovat jako protiprávní či zda bylo naopak vše v pořádku).

Dle § 39 vodního zákona (mimo jiné) platí, že:
- závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
- každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí,
- v případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit zákonem vyjmenovaná opatření,
- každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení,
- každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.

V této souvislosti proto můžete v první řadě kontaktovat příslušné veřejnoprávní orgány, kterými jsou vodoprávní úřad (příslušný odbor městského úřadu) a Česká inspekce životního prostředí:
http://www.cizp.cz/
a to s podnětem k provedení kontroly a učinění příslušných kroků.
Vodoprávní úřad a Česká inspekce životního prostředí jsou v této souvislosti oprávněni zejména uložit povinnost provést opatření k nápravě. Konkrétně dle § 42/1 vodního zákona platí, že k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie, povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k
nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady.

Pakliže je Vaše studna zřízena a užívána legálně (to znamená, že se nejedná o tzv. černou stavbu), může být na Váš případ aplikovatelný rovněž § 29/2 vodního zákona, který zakotvuje Vaše právo na náhradu vzniklé škody. Podle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- osoba, která způsobí při provozní činnosti ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje,
- dále je tato osoba povinna provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu,
- náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody; není-li to možné nebo účelné, je tato osoba povinna poskytnout jednorázovou (finanční) náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno,
- ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud (tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody).

Za splnění určitých podmínek by mohl být na Vámi popsaný případ aplikovatelný rovněž zákon o předcházení ekologické újmě. V první řadě by muselo být prokázáno, že ve Vašem případě se jedná o ekologickou újmu, popř. ohrožení ekologickou újmou. V případě povrchových a podzemních vod se za ekologickou újmu považuje nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál (jak vyplývá z § 2 písm. a) bodu 2. zákona o předcházení ekologické újmě).
Jsou-li ve Vašem případě tyto podmínky splněny (resp. domníváte-li se, že jsou tyto podmínky splněny), můžete se obrátit na Českou inspekci životního prostředí s žádostí o zahájení řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření (§ 8 zákona o předcházení ekologické újmě). Tato žádost musí být doložena relevantními informacemi a údaji, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo taková újma bezprostředně hrozí. Svou žádost proto musíte doložit výsledky měření kvality vody ve Vaší studni. V tomto případě Vám lze doporučit podat žádost společně s dalšími obdobně postiženými sousedy (a tudíž hromadně doložit, že kvalita povrchové a podzemní vody v daném území poklesla).

2/ Soukromoprávní varianta:
Náhrady Vám způsobené škody či zákazu činnosti na sousedním pozemku, která znečišťuje vodu ve Vaší studni, se můžete domáhat rovněž podáním soukromoprávní žaloby. V takovém případě bude zapotřebí prokázat, že a/ Váš soused (resp. nájemce sousedního pozemku) postupoval protiprávně, b/ došlo ke vzniku škody a c/ mezi a/ a b/ existuje vztah příčinné souvislosti (přičemž prokázání těchto skutečností nemusí být snadné).
Pokud Váš soused, resp. nájemce sousedního pozemku, na tomto pozemku hospodaří v rámci své podnikatelské činnosti (což předpokládám), bylo by na tento případ možné aplikovat § 2924 občanského zákoníku.
Dle tohoto ustanovení platí, že kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Při aplikaci tohoto ustanovení tedy nebude nutné prokazovat, že Váš soused, resp. nájemce sousedního pozemku, postupoval protiprávně, nýbrž postačí prokázat, že zhoršení kvality vody ve Vaší studni souvisí s používáním chemikálií na sousedním pozemku.
Pro přípravu žaloby, popř. pro učinění dalších právních kroků (a to i v rámci pokusu o mimosoudní vyrovnání) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

K této problematice Vás lze v podrobnostech odkázat například na tento článek:
https://frankbold.org/poradna/kategorie/ochrana-ovzdusi-a-vod/rada/co-delat-kdyz-vam-nekdo-znecisti-vodu-ve-studni
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 167/2008 Sb. , o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník