Náhrada škody za nakažení koronavirem nezodpovědnou osobou v zaměstnání, práci + náhrada mzdy (ušlého zisku, škody, bolestného)

Pokud mne někdo z kolegů, či úplně někdo cizí nakazí, nebo budu muset do karantény, mohu ho žalovat za šíření lidské nemoci z nedbalosti a požadovat ušlý zisk, neschopenka=60% mzdy + náhrada za nemožnost jet na dovolenou=20% spoluúčast pojištění storna zájezdu=16 000 Kč? Také se chci zeptat, zda lze potenciálně nakaženého kolegu považovat za překážku na straně zaměstnavatele a můžu být doma za 100%? Díky za odpověď. Dobromila.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vymáhání náhrady škody:
V současné době, kdy bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR rozhodnuto o tom, že každý, kdo se vrací z Itálie, je povinen navštívit svého registrujícího praktického lékaře a následně absolvovat dvoutýdenní karanténu, by bylo skutečně možné uvažovat o tom, že poruší-li někdo tuto svou právní povinnost a jinému v tom důsledku vznikne majetková újma, může být za toto činěn odpovědným.
Výše uvedená právní konstrukce má však dvě zásadní trhliny:
Zaprvé by Vámi podaná žaloba byla úspěšná pouze tehdy, pokud byste byla schopna prokázat, že jste byla nakažena konkrétním člověkem (který porušil svou právní povinnost, navrátil se z Itálie a nenastoupil pobyt v karanténě). V této souvislosti se soud nespokojí s nějakými dohady, nýbrž vztah příčinné souvislosti musí být prokázán jednoznačně (což může být v případě infekčního onemocnění na bázi chřipky velmi obtížné).
Zadruhé pak může být škůdce činěn odpovědným pouze za tu škodu, kterou mohl předvídat (jedná se o tzv. princip předvídatelnosti škody). Není tudíž možné požadovat po škůdci náhradu veškeré vzniklé škody, nýbrž pouze té škody, jejíž výši (a důvody) mohl škůdce předpokládat (zde narážím především na Vaší zmínku o zaplaceném zahraničním zájezdu a hrozících stornopoplatcích).
Stručná odpověď na tento Váš dotaz proto zní: Ano, vymáhání náhrady škody si lze představit, jednoznačné prokázání skutečnosti, kým jste byla nakažena, však může vymahatelnost Vašich nároků zhatit.
2/ Překážka na straně zaměstnavatele:
Zákoník práce uvádí výslovně pouze dvě překážky v práci na straně zaměstnavatele, a to prostoj a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 207 zákoníku práce). Je nepochybné, že žádná z těchto překážek se na Vámi popisovaný případ nevztahuje.
Zákoník práce dále ve svém § 208 pracuje s pojmem „jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele“. V tomto případě se jedná o další překážky na straně zaměstnavatele, které znemožňují zaměstnancům konat pro zaměstnavatele sjednanou práci.
Jsem toho názoru, že případný příchod zaměstnance, který se navrátil z Itálie a nenastoupil karanténu, na pracoviště, nepředstavuje překážku v práci na straně zaměstnavatele, neboť tento fakt sám o sobě nebrání zbývajícím zaměstnancům, aby pro zaměstnavatele konali sjednanou práci.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce