Bezdůvodné pokácení stromu sousedem a náhrada škody - jen za dřevní hmotu nebo i přiměřené zadostiučinění za smutek majitele?

Avšak posudek soudního znalce, který jsem si bezprostředně vyžádal konstatuje, že smrk byl naprosto zdravý a jeho pokácení označil jako neodůvodněné. Cenu obvyklou stanovil s využitím metodiky AOPK (v souladu s §14d zákona 151/1993 Sb) na 132.000 Kč. Názor advokáta, na kterého jsem se obrátil, je ten, že mohu požadovat náhradu škody pouze ve výši odpovídající ceně pokácené dřevní hmoty (která je však v současné době zanedbatelná). Prosím o názor jak stanovit soudně vymahatelnou vzniklou škodu. S pozdravem Alois.

ODPOVĚĎ:

Nemyslím si, že cenu vzrostlého stromu by bylo možné srovnávat pouze s cenou dřevní hmoty získané jeho poražením (resp. se domnívám, že živý vzrostlý strom je více, než nařezané špalky a z tohoto důvodu by měla být cena stromu vyšší, než cena získané dřevní hmoty).
Obecná pravidla pro určení hodnoty věci (přestože strom není sám o sobě věcí v právním slova smyslu) jsou zakotvena v § 492 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena;
- cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem;
- mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci (ze znění dotazu nevyplývá, že by byl předmětný smrk objektem Vaší zvláštní obliby).
Pravidla pro náhradu při poškození věci jsou pak zakotvena v § 2969 občanského zákoníku. Věcí je v tomto ohledu možno chápat Váš pozemek, přičemž předmětný smrk byl jeho součástí (§ 507 a § 1067 občanského zákoníku). Pokácením stromu tudíž došlo k poškození (snížení hodnoty) Vašeho pozemku. Dle § 2969 občanského zákoníku konkrétně platí, že:
- při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit;
- poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakého znalce jste v této věci oslovil (tzn. v jakém znaleckém oboru a odvětví je tento znalec oprávněn působit).
V této souvislosti proto připomínám, že k určování/odhadům cen jsou oprávněni znalci ze znaleckého oboru „ekonomika“ a odvětví „ceny a odhady“. Pokud nebyl Vámi oslovený znalec oprávněn působit v tomto znaleckém oboru a odvětví, lze Vám doporučit, abyste takového znalce vyhledal a oslovil s žádostí o určení ceny předmětného smrku. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Postup, který Vámi oslovený znalec zvolil, považuji za správný. Přestože § 14 a násl. zákona o oceňování majetku na samostatně stojící jehličnany výslovně nepamatuje, jedná se o použitelný právní předpis (přičemž rovněž znalcem užitá metodika AOPK je vhodným nástrojem pro určení ceny stromu).
Budete-li se po svém sousedovi domáhat náhrady způsobené škody soudní cestou, lze Vám v každém případě doporučit požadovat vždy spíše více než méně (držet se tedy znalcem určené ceny stromu, nikoli pouze ceny získané dřevní hmoty). Pokud by soud dospěl k názoru, že Vámi požadovaná náhrada škody je příliš vysoká, může jí na základě vlastní úvahy snížit, nikoli však naopak (pokud byste tedy požadoval příliš málo, soud by nemohl rozhodnout o tom, že máte dostat více).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)