Musí být věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti zřízeno za úplatu?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 14. leden 2012
Chci darovat synovi rodinný dům. Bydlím na jiné adrese a v darovací smlouvě chci uvést věcné břemeno pro doživotní užívání pro mě a mou manželku (ne bydlení). Chci vědět, zda ve smlouvě musí být uvedeno zpoplatnění práva z věcného břemene a jak se vypočítává. Děkuji, Matěj
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda chcete, aby bylo věcné břemeno vůbec zpoplatněno. Jedním ze způsobů zřízení věcného břemene dle § 151o Občanského zákoníku je zřízení písemnou smlouvou (přičemž tato smlouva může být obsažena i v rámci smlouvy jiné, ve Vašem případě by se jednalo o smlouvu darovací), zákon ovšem již neřeší, zda bude věcné břemeno zpoplatněno či nikoli, resp. ponechává vyřešení této otázky na dohodě smluvních stran.
Je-li zřízeno věcné břemeno úplatně, je k úhradě této úplaty povinen oprávněný z věcného břemene, tedy ten, komu z titulu věcného břemene vyplývají určitá práva. Jste-li vlastníkem rodinného domu, který chcete darovat svému synovi a zároveň zde hodláte zřídit věcné břemeno doživotního užívání pro sebe a svou manželku, byl byste povinen platit úplatu za zřízení věcného břemene Vy. Takové řešení se však jeví jako mírně absurdní, vzhledem k tomu, že Vy přenecháte svému synovi rodinný dům, bylo by vůči Vám poměrně nespravedlivé, abyste za zřízení věcného břemene svému synovi musel ještě něco platit.
Lze Vám proto doporučit zřídit věcné břemeno bezúplatně.
Pokud byste se i přes výše uvedené rozhodl zřídit věcné břemeno úplatně, ponechává Občanský zákoník výši úplaty, frekvenci a způsob plateb (či sjednání pouze jednorázové úhrady) zcela na dohodě smluvních stran, žádný mechanismus výpočtu výše úhrady za věcné břemeno neexistuje. Jako vodítko by v této souvislosti mohl sloužit § 18 zákona 151/1997 Sb. (v této souvislosti však doporučuji konzultaci se soudním znalcem v oboru odhadu cen nemovitostí). Cena zřízení věcného břemene může být rovněž vyjádřena jako rozdíl tržní ceny rodinného domů před zřízením věcného břemene a po jeho zřízení (cena by tedy představovala kompenzaci určitého znehodnocení rodinného domu). V případě sjednání pravidelných plateb za věcné břemeno je možné sjednat cenu ve výši srovnatelné s nájemným obvyklým v daném místě a čase (ovšem pouze v případě, že oprávnění vyplývající z věcného břemene budou obdobná právům nájemce rodinného domu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene musí být oprávnění, která oprávněnému z věcného břemene (tedy Vám a Vaší manželce) vyplývají, co nejpřesněji specifikována. Pouhé uvedení pojmu „právo doživotního užívání“ se proto jeví jako poměrně nedostatečné, bylo by zapotřebí konkretizovat, z jakých „úkonů“ se toto užívání skládá (např. právo vstupu a volného pohybu v rodinném domě, právo obývat některou z místností, právo používat přívod vody, plynu apod.).
Je-li zřízeno věcné břemeno úplatně, je k úhradě této úplaty povinen oprávněný z věcného břemene, tedy ten, komu z titulu věcného břemene vyplývají určitá práva. Jste-li vlastníkem rodinného domu, který chcete darovat svému synovi a zároveň zde hodláte zřídit věcné břemeno doživotního užívání pro sebe a svou manželku, byl byste povinen platit úplatu za zřízení věcného břemene Vy. Takové řešení se však jeví jako mírně absurdní, vzhledem k tomu, že Vy přenecháte svému synovi rodinný dům, bylo by vůči Vám poměrně nespravedlivé, abyste za zřízení věcného břemene svému synovi musel ještě něco platit.
Lze Vám proto doporučit zřídit věcné břemeno bezúplatně.
Pokud byste se i přes výše uvedené rozhodl zřídit věcné břemeno úplatně, ponechává Občanský zákoník výši úplaty, frekvenci a způsob plateb (či sjednání pouze jednorázové úhrady) zcela na dohodě smluvních stran, žádný mechanismus výpočtu výše úhrady za věcné břemeno neexistuje. Jako vodítko by v této souvislosti mohl sloužit § 18 zákona 151/1997 Sb. (v této souvislosti však doporučuji konzultaci se soudním znalcem v oboru odhadu cen nemovitostí). Cena zřízení věcného břemene může být rovněž vyjádřena jako rozdíl tržní ceny rodinného domů před zřízením věcného břemene a po jeho zřízení (cena by tedy představovala kompenzaci určitého znehodnocení rodinného domu). V případě sjednání pravidelných plateb za věcné břemeno je možné sjednat cenu ve výši srovnatelné s nájemným obvyklým v daném místě a čase (ovšem pouze v případě, že oprávnění vyplývající z věcného břemene budou obdobná právům nájemce rodinného domu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene musí být oprávnění, která oprávněnému z věcného břemene (tedy Vám a Vaší manželce) vyplývají, co nejpřesněji specifikována. Pouhé uvedení pojmu „právo doživotního užívání“ se proto jeví jako poměrně nedostatečné, bylo by zapotřebí konkretizovat, z jakých „úkonů“ se toto užívání skládá (např. právo vstupu a volného pohybu v rodinném domě, právo obývat některou z místností, právo používat přívod vody, plynu apod.).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.